Pár bodů k maturitě z matematiky, na kterých bychom se mohli v JČMF shodnout

Jako podnět do diskuze připravili Jiří Dolejší a Daniel Hlubinka:

Teze k maturitám
A) Státní maturita z matematiky má smysl jako srovnávací prvek. Má však smysl aby na všech typech škol byla stejná maturita, nebo lze uvažovat o maturitě podmíněné školou? Například gymnaziální maturitě (hlavně všeobecné znalosti, teorie s cílem naučit počítat, ochutnat abstrakci i pochopit hlubší smysl; být připraven na pokračování), průmyslovácké maturitě (s projektem?, s důrazem na aplikace), odborné maturitě (s mistrovskou zkouškou). Co školy zdravotní, sociální, hospodářské? Výuka matematiky s ohledem na zaměření školy a nějakým přesahem určitě ano, v maturitě třeba ne, nebo jen aplikace matematiky v odborném předmětu.
B) Povinná matematika patří na gymnázia a průmyslovky a školy tohoto typu. V každém případě ale maturita musí odrážet výuku matematiky na jednotlivých typech škol. Zásadně musí být rozmyšlena paralelně s RVP, podobu maturity nevytvářet na základě mlhavě kompetenčně formulovaných RVP, ale vzorové úlohy k maturitě považovat za součást RVP.
C) Na každém typu škol dvě úrovně maturity. Ale toto by se mohlo/mělo týkat i jazyků. Každý student by si například musel vybrat alespoň jeden předmět s vyšší obtížností. (Návrh interpretace: Nižší úroveň znamená nepodkročitelné minimum obecné kultivovanosti středoškoláka, vyšší úroveň je měřítkem úrovně znalostí pro další studium na školách vyžadujících matematické znalosti.)
D) Současná podoba maturity (hodně snazších otázek, relativně málo času) není jediná možná forma jak prověřit znalosti. Maturita by mohla mít i obsáhlejší slovní úlohy a geometrické konstrukce, kde se ověří schopnost analyzovat problém - takové otázky nemusí nutně vést na složité rovnice, ale právě sestavení modelu a rovnic by bylo velkou částí úlohy. Je vhodné zvážit zapojení základních znalostí z fyziky či chemie do slovních úloh.
E) Ať již parlament povinnost maturity z matematiky zruší, či nikoliv, lze na ní pracovat, případně ji průběžně upravovat do vhodné podoby.
F) Obtížnost maturity ze všech předmětů by měla být obdobná.

Některé systémové nedostatky stávajícího modelu maturit, ke kterým se vyjadřujeme (Z prezentace na semináři ve sněmovně)

A) Není jasné, co maturita vlastně ověřuje a jaký je její účel. Má-li být maturita stejná pro všechny typy škol, pak požadovaná úroveň zvládnutí je nutně příliš snadná pro některé nebo neúnosně obtížná pro jiné. („nebo“ je zde bez čárky!)
B) Maturita (povinná) nepřispívá k rozvoji znalostí a dovedností. S tímto zásadně nesouhlasíme! Každá příprava na zkoušku upevňuje znalosti, kdykoli se student třeba jen trochu připraví na nějakou zkoušku, udělá pro sebe více, než by udělal beze zkoušky – to velmi dobře známe na VŠ, kdy „odchození“ předmětu, třeba i se získáním zápočtu, bez zkoušky nemá valný smysl. Celý náš život je a patrně i nadále bude plný různých zkoušek, nikoli jen přijímání darů.
C) Maturita často je bariérou pro další vzdělávání či uplatnění na trhu práce. To ovšem není chyba maturity, ale toho, jak je maturita chápána a používána. Změňme tedy legislativu: místo maturity požadovat úplné středoškolské vzdělání, tj, vysvědčení o úspěšném absolvování výuky ve všech ročnících. Rozumný zaměstnavatel si vybere sám. Lze uvažovat i o možnosti opravy neúspěšné maturity, případně nástavbových maturitních kursech.
D) Didaktické testy nenavazují na to, co se žáci skutečně učí. To může být pravda, ale pokud je dnes podoba maturity navázaná na RVP, znamená to, že učitelé neplní RVP nebo uči špatně. Maturita společně s RVP by měla stanovovat cíl a zadání pro učitele.
E) Zadání testů nereflektuje oborová specifika. S tímto souhlasíme. Proto také musíme řešit otázku, kolik podob maturity chceme.