Česká fyzikální společnost, vědecká sekce JČMF projednala výsledky soutěže o Cenu Milana Odehnala pro rok 2022. Posoudila návrh poroty a rozhodla takto:
1) Vítězem soutěže se stal Ing. Vojtěch Vaněček z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a z
Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze za výzkum a vývoj halogenidových scintilátorů.
Redakční rada Pokroků matematiky, fyziky a astronomie hlasovala o nejlepších článcích publikovaných v tomto časopise v uplynulých čtyřech letech, tj. v období 2018–2021. Soutěž proběhla v kategoriích fyzika (včetně astronomie a historie fyziky) a matematika (včetně historie matematiky). Přitom byly vyřazeny všechny články, jejichž autory či spoluautory jsou členové redakční rady.
V kategorii matematika zvítězily následující články:
Jan Čermák, Tomáš Kisela, Luděk Nechvátal: Několik poznámek ke zlomkovému kalkulu, PMFA 65 (2020), 157–174
Libor Koudela, Jiří Veselý: Felix Hausdorff (1868-1942) (ke 150. výročí narození), PMFA 63 (2018), 108–124
Jaroslav Nešetřil: László Lovász a jeho matematika (Abelova cena za rok 2021), PMFA 66 (2021), 157–167
V kategorii fyzika zvítězily následující články:
Attila Mészáros: Nobelova cena za fyziku v roce 2020 udělena za výzkum černých děr, PMFA 66 (2021), 205–220
Petr Kabáth: Nobelova cena za fyziku a exoplanety - příběh planety 51 Pegasi b, PMFA 65 (2020), 10–18
Vojtěch Witzany: Nobelova cena za rok 2020: V centru naší galaxie je cosi temného a těžkého, PMFA 66 (2021), 221–229
S oceněním je spojena finanční odměna z prostředků Jednoty českých matematiků a fyziků, která poskytla částku v celkové výši 20 000 Kč.
Autorovi vítězného článku v kategorii fyzika doc. Attilovi Mészárosovi je ocenění uděleno in memoriam, finanční odměnu převzala jeho manželka Ludmila Mészárosová. Nekrolog doc. Mészárose otiskneme v PMFA 2/2022.
Všem vítězům gratulujeme a děkujeme za kvalitní příspěvky.
Týden plný fyziky, matematiky, chemie, informatiky a experimentů je pořádán pro cca 180 studentů středních škol České republiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je určen přírodovědně nadaným a motivovaným studentům, kteří uvažují o studiu na přírodovědných a technických oborech vysokých škol. Hlavní náplní je seznámení s formou vědecké komunikace, demonstrace vybraných jevů pro hlubší pochopení teoreticky vykládané látky a seznámení s některými tématy vrcholného výzkumu v České republice.
V roce 2022 je akce podpořena MŠMT.
Místo konání:
různá místa v Praze a okolí, část programu FJFI ČVUT Břehová 7, Praha 1
V letošním roce byla Cena České matematické společnosti pro mladé matemati(č)ky udělena Janě Hantákové a Samuelovi J. Rothovi za práci z teorie dynamických systémů, Michalu Hrbkovi za soubor prací z algebry, Stanislavu Nagyovi za soubor prací z matematické statistiky a Lence Slavíkové za soubor prací z harmonické analýzy. Laureátům byla cena předána na Konferenci českých matematiků v Ostravě 5. dubna 2022.
Pravidelný seminář zabývající se aktualitami v odborné literatuře. Účastníci prezentují zajímavé texty, se kterými se setkali v uplynulém týdnu. Obsahem semináře je i sdílení zkušeností z proběhlých stáží, konferencí a dalších vědeckých akcí. Cílem je udržení informovanosti účastníků o probíhajícím dění a o zásadních událostech v oboru. Zaměřením je seminář určen zájemcům o aplikovanou fyziku, například o turbulentní proudění, mechaniku kontinua, modelování, experimentální verifikaci a podobně. Akce se koná každé pondělí, v případě zájmu kontaktujte pana Dr.
Právě vychází nové číslo časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. Přináší dva fyzikální články věnované Nobelovým cenám za rok 2021 (modelování změn klimatu, porozumění komplexním systémům), dva matematické články zaměřené na funkcionální rovnice a rekreační matematiku, vzpomínku na nedávno zesnulého vědce a spisovatele Johna D. Barrowa, zprávy a recenze nových knih.
Obsah PMFA 1/2022
Tomáš Halenka: Nobelova cena za fyziku pro modelování změny klimatu
Václav Janiš: Nobelova cena za fyziku 2021 – Giorgio Parisi
Antonín Slavík, Jiří Veselý: Funkcionální rovnice kdysi a dnes
Luboš Pick: O využití iracionality při hledání sedmého nebe
Jan Novotný: John D. Barrow o problému svobodné vůle
Zprávy a oznámení
Nové knihy
Jubilea
Nové číslo bude k dostání v knihovně Matematického ústavu AV ČR, Žitná 25, Praha 1, v prodejně a v eshopu nakladatelství MatfyzPress.
Starší čísla Pokroků matematiky, fyziky a astronomie jsou k dispozici na DML-CZ; v současnosti jsou zpřístupněny plné texty až do čísla 1/2021.
Śrīpati (1019-1066) byl indický astronom a matematik. Je autor práce o slunečních a měsíčních zatměních, jiné práce o 105 verších o výpočtech planetárních poloh, o zatměních a přechodech planet přes sluneční disk. Siddhantasekhara je hlavní práce o astronomii v 19 kapitolách. Neúplné aritmetické pojednání o 125 verších, nazvané Ganitatilaka, je založené na díle Śrīdhary (asi 870-asi 930). My se seznámíme především se Śrīpatiho identitou, v níž se objevuje řada odmocnin. Je překvapující, na jak vysoké úrovni byla matematika v Indii v 11. století.
Místo konání:
Posluchárna DB-B2 Dopravní fakulty Univerzity Pardubice, Studentská 95
Dne 28. března 2022 se s námi rozloučil vynikající medailér a sochař Zdeně Kolářský. Bylo mu 90 let. Poslední léta strávil v Kostelci nad Orlicí.
Kromě medaile JČMF je autorem řady dalších medailí a reliéfů, soch, např. pomníku Jana Marka Marci v Lanškrouně nebo autorem reliéfu Albertu Einsteinovi na Staroměstském nám v Praze nebo reliéfu Johanna Radona (jmenuje se po něm Radonova transformace) v Děčíně, viz odkaz níže.
Kolářského dílo najdete také v Gymnáziu Jana Keplera na Pohořelci v Praze 6.
Ve čtvrtek 17 března 2022 ukončil svou životní dráhu emeritní předseda Jednoty českých matematiků a fyziků – prof. Jaroslav Kurzweil.
Vedl Jednotu na přelomu tisíciletí, v letech 1998- 2002.
Jeho jméno zůstane navždy spojeno s metodou integrace, která je ve světě obecně nazývána Henstock-Kurzweilova.
Teorie je spojena s pojmem zobecněného Perronova integrálu.
Koncem XIX. stol. už fyzikové věděli, že vzduch je slabě elektricky vodivý a pátrali po příčině. Objev radioaktivity hornin je ale zavedl na falešnou stopu. Počátkem XX. stol. se konaly pokusy s měřením vodivosti jednak v podzemních šachtách nebo jeskyních, na povrchu země i na Eiffelově věži. K překvapení badatelů byla ve všech třech polohách vodivost přibližně stejná. Při zatmění Slunce se vodivost vzduchu nezměnila.
Místo konání:
Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta, Studentská 95, posluchárna DB-B1
Dne 14. 3. 2022 se bude opět konat Mezinárodní den matematiky. Letos má heslo Mathematics Unites (Matematika spojuje). Každá škola či jednotlivec se může připojit k oslavám tohoto dne. Více informací lze nalézt na webu https://www.idm314.org/. Kromě akcí přímo ve třídách a na univerzitách je možné se zúčastnit i online přednášek (např. v angličtině či francouzštině), více viz zde https://www.idm314.org/2022-global-event-program.html.
Katedra matematiky a didaktiky matematiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s Jednotou českých matematiků a fyziků pořádá 26. vědeckou konferenci s mezinárodní účastí EME 2022.
Cílem konference je prezentace původních výsledků vědecko-výzkumné a odborné práce v oblasti matematiky a didaktiky matematiky, zaměřené na aplikaci v primárním matematickém vzdělávání a ve vysokoškolské přípravě učitelů.
V týdnu od pondělí 7. března až do pátku 11. března 2022 proběhne na Gymnáziu Cheb týdenní soustředění mladých zájemců o přírodní vědy a matematiku ze středních škol celého Karlovarského kraje…
Příchod teorie množin vytvořené Georgem Cantorem do české matematiky nebyl vůbec jednoduchý, přestože i naše země se může pyšnit matematikem, který se ještě několik desítek let před Cantorem nekonečnými množinami a jejich vztahy zabýval, byl to Bernard Bolzano. V rámci semináře budou představeny stěžejní osobnosti české matematiky, které se o rozšíření teorie množin v českém prostředí nejvíce zasloužily. Nastíněny budou i možné vlivy poměrně pozdního začleňování teorie množin do české literatury.
V knize Patterns of Change, vydaná roku 2008 ve vydavatelství Birkhäuser Basel jsem navrhl odlišit tři druhy změn jazyka, ke kterým dochází v matematice. Jsou to reformulace (například reformulace Euklidova pátého postulátu, která usnadnila
Abstrakt:
Přednáška bude věnována historii kombinatorických struktur, zejména latinských čtverců a blokových schémat, budou však zmíněny i některé
související pojmy (např. konečné projektivní roviny a Steinerovy systémy trojic). Latinské čtverce i bloková schémata byly nejprve studovány v
souvislosti s úlohami rekreační matematiky, v období mezi světovými válkami se však začaly intenzivně využívat při návrhu statistických
experimentů.
