Pardubická pobočka

Dnes zastávají vojenské radary řadu funkcí v letectví, v raketové technice, v lodní navigaci, ochraně vzdušného prostoru atd. Jejich rozvoj ve světě a ČR často přispívá k celkovému rozvoji radarů a vývoji nových technologií. Radary se v současné době velice intenzívně používají i v civilní oblasti, zejména v dopravě. Ve skutečnosti je civilní využití nesrovnatelně častější než ve vojenské oblasti (např. stovky milionů radarů pro automobily). V přednášce budou uvedeny některé vlastnosti šíření vln a principy některých radarových antén.

Přednáška se zaměří na hlubší kořeny současné ekonomické situace v ČR a soustředí se na témata týkající se rozporu mezi českou ekonomickou výkonností a mzdovou úrovní, tedy na témata, která nalezla i své politické vyjádření.
Hlubší pohled na českou ekonomiku zahrnuje postavení země v mezinárodní dělbě práce, rozdělení produktu mezi práci a kapitál a souvislosti mezi těmito kategoriemi.

Rámcový program
1. Aktuální problémy vyučování matematice na středních školách
2. Přijímací zkoušky a státní maturita z matematiky
3. Přednášky týkající se výuky matematiky na SŠ

Observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je špičkovým přístrojem používaným v současném astrofyzikálním výzkumu. Byla vybudována v poušti Atacama v severním Chile na planině Chajnantor v nadmořské výšce přes 5000 m n. m. v široké mezinárodní spolupráci. Jedná se o největší v současné době existující astronomický projekt - rádiový teleskop revoluční konstrukce skládající se z 66 vysoce přesných antén.

Před necelými dvěma lety nastal pro mnohé dlouho očekávaný okamžik - sonda New Horizons prolétla okolo trpasličí planety Pluto, která v době startu sondy byla označována ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků. Víc než rok posílala sonda všechna data na Zemi. Jejich zpracování ještě není ukončeno, ale už víme, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci, ledovými pohořími, dynamickou atmosférou, měnícím se klimatem a vyschlými řečišti. Zaslouží si Pluto opět povýšení mezi planety?

Další setkání v rámci Pardubického didaktického semináře pro učitele matematiky doporučené pro učitele 1. i 2. stupně ZŠ a učitele víceletých gymnázií. Lektor: RNDr. Marie Kupčáková, Ph.D.

Další setkání v rámci Pardubického didaktického semináře pro učitele matematiky doporučuné pro učitele 1. i 2. stupně ZŠ a učitele víceletých gymnázií. Lektor: PhDr. Alena Šarounová, CSc.

V úvodu přednášky bude stručně vysvětlen smysl oboru chemické inženýrství, mimo jiné na příkladu základních postupů při pálení slivovice. Další část bude věnována využití fraktální geometrie a podivných atraktorů k popisu chaotického chování vícefázových systémů, jako jsou např. struktury řetízků bublinek CO2 ve sklence šampaňského. Zcela nealkoholická poslední část přednášky představí příspěvek Akademie věd k řešení závažných problémů a výzev, kterým čelí naše společnost.

Osnova přednášky:
- Fosilní paliva, jejich význam a přinos pro rozvoj lidské civilizace.
- Koloběh oxidu uhličitého, jeho ovlivnění spalováním fosilních paliv.
- Důsledky růstu koncentrace oxidu uhličitého v zemském obalu.
- Řešení dekarbonizace dohodnuté na celosvětové úrovni (Pařížská dohoda).
- Řešení dekarbonizace dohodnuté na úrovni EU (Zimní energetický baliček).
- Vývoj urbanizace území, vliv fosilních paliv, vzdělání a dopravy.
- Základní principy čtvrté průmyslové revoluce (Průmysl 4.0).

Přednáška bude věnována nestandardním hracím kostkám s libovolným počtem stěn, které nemusejí být očíslovány po sobě jdoucími přirozenými čísly.
Sady takových kostek mohou vykazovat nejrůznější překvapivé až paradoxní vlastnosti. Zaměříme se především na netranzitivní sady kostek, dále na sady, kde všechny součty padají se stejnou pravděpodobností, a na tzv. Sichermanovy sady, kde pravděpodobnosti všech součtů jsou stejné jako u klasických kostek. Ukážeme, jak při řešení úloh o kostkách využít znalostí o polynomech a jejich násobení nebo faktorizaci.

Třebaže se o škole hrou (schola ludus) obvykle hovoří až v souvislosti s raným novověkem, chce tato přednáška představit dvě pedagogické pomůcky (hry), jichž mohli středověcí učenci užít k upevnění svých znalosti v matematických oborech. Konkrétně bude pojednáno o intelektuální deskové hře rithmomachie, kterou lze aplikovat na výuku středověké aritmetiky, a o tzv. astronomických šachách, což byla kratochvíle, která poskytovala zábavnou formou úvod do astronomické, astrologické i kosmologické problematiky, jak byly tyto disciplíny obvykle na středověkých školách traktovány.

Konference se bude zabývat aktuálními problémy ve vyučování matematice na všech typech středních škol, novými vyučovacími metodami, přijímacími zkouškami na SŠ a státní maturitní zkouškou z matematiky.

Detekce gravitačních vln v LIGO (The Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) v roce 2015 představuje završení dlouhé snahy o pochopení důsledků Einsteinovy teorie gravitace. Pro zachycení gravitačních vln byla použita nejmodernější technika. V přednášce bude vysvětleno, co to jsou gravitační vlny, jakou informaci přinášejí a jak je postaven přístroj, měřící kilometrovou vzdálenost s přesností zlomku rozměru protonu.

Newtonův zákon sice platí pro hmotné body, ale reálná tělesa, zvláště pak tuhá tělesa jako planety nebo planetky, nejsou kulová ani po slupkách, takže se od hmotných bodů zásadně liší. Díky tomu je jejich gravitační pole zborcené, zdaleka ne kulové, tedy ani vzdáleně to není pole hmotného bodu. Pro tvar Země se zavádí pojem geoid. Popis tohoto pole se činí dvoudimensionální harmonickou analýzou (Fourierova transformace), nebo sadou hmotných bodů (MASCONy).

Podle Einsteinovy obecné teorie relativity lze gravitaci chápat jako zakřivení prostoročasu. Pokusíme si vysvětlit, jak se spolu čas a prostor proplétá a co znamená jeho pokřivení. Zakřivení prostoru nám pak otevře cestu k rozpínajícímu se vesmíru, velkému třesku či takovým podivnostem jako jsou černé díry, červí díry, či gravitační vlny.

Slovní úlohy patří na všech stupních škol ke kritickým místům ve výuce. Seminář bude zaměřen na jejich vytváření i řešení na základě využití aktuálních textů v médiích. Těsné sepětí s nejrůznějšími souvislými texty, tabulkami, grafy nebo piktogramy, jimiž jsou žáci a studenti denně obklopeni, má posílit motivaci i zájem o porozumění řešeným problémům. Zasazením slovní úlohy do různých situací a kontextů (sociálních, geografických, historických, technických, uměleckých apod.) lze rozvíjet celý obsah školské matematiky.

Lektoři: RNDr. Eva Zelendová, doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc.

Témata:

Manipulativní činnosti rozvíjející matematickou gramotnost (Nabídka aktivit a činností, které pomocí manipulace efektivně rozvíjejí matematické představy v oblasti kvantita, prostor a tvar, apod. a podporují u dětí matematické uvažování, geometrické modelování. Účastníci obdrží videonahrávky manipulativních činností vhodných pro počáteční vzdělávání.)

Zápis do 1. tříd ZŠ očima všech aktérů (Problematika zápisů do prvních tříd z hlediska dětí, rodičů a odborné veřejnosti. Seminář poskytne vhodné náměty, doporučení a prostor pro diskusi.)

Matematik Václav Hlavatý (1894-1969) je známý především svými pracemi z diferenciální geometrie. Jeho velkým vzorem byl nizozemský matematik Jan Arnoldus Schouten (1883-1971) a jeho dobrým přítelem světoznámý historik matematiky Dirk Jan Struik (1894-2000); dopisoval si také s italským matematikem Levi-Civitou (1873-1941) a později s Albertem Einsteinem (1879-1955). Právě Einsteinova teorie relativity ovlivnila Hlavatého vnímání matematiky a jejího vztahu k reálnému světu a s trochou nadsázky se dá říci, že jí zasvětil celou svoji matematickou kariéru.

Historickou jistotou člověka byl oheň, který se stal teprve v posledním dvoustoletí víc než pouhým zdrojem tepla. Bádání a následný vznik nauky o teple přinesly porozumění řadě přírodních zákonů a poukázaly i na analogie termodynamických principů v dalších oblastech (ekonomika, společnost). Nepřetržitý vzrůst spotřeby energie způsobil i nárůst rozporu mezi potřebami člověka a přežitím přírody. Kontinuální spalování fosilních paliv pro výrobu elektrické energie má svoje termodynamické a zdrojové meze, stejně jako limity související s depozicí vznikajících odpadů.