Státní maturitní zkouška

Josef Kubát, předseda JČMF

Státní maturitní zkouška se stala v posledních asi dvaceti letech fenoménem středoškolského vzdělávání. Diskuse stále pokračují a je potřeba si uvědomit, že nikdy nebude možné nalézt řešení zcela vyhovující všem zúčastněným stranám. S komentáři, hodnoceními i radami přichází kdekdo bez rozdílu, zda má, či nemá se vzděláváním osobní zkušenosti. Uvědomme si, že právo na vzdělávání mají všichni žáci, každý občan. Vzdělání je přínosem nejen pro ně, ale i pro celou společnost. Vzdělanost však nelze nikomu zaručit. Nemá-li žák zájem, potřebnou vůli, vzdělanost mu nikdo nevdechne. Vzdělávání i vzdělání pomáhá člověku rozumět světu, ve kterém žije, umožní mu chápat, že tento svět není cosi daného, ale cosi živého, oč je třeba se starat a chránit před zničením.

Nezastupitelná je úloha všeobecného vzdělávání a všeobecného vzdělání. Nosnými předměty pro každého žáka od prvního ročníku základní školy až po maturitu jsou v první řadě český jazyk a dále cizí jazyk (v současné době určitě anglický jazyk) a matematika. Jsem jednoznačně přesvědčen, že tyto tři předměty musejí být povinnými předměty nové státní maturitní zkoušky. Ukazuje se, že největším problémem je zařazení matematiky jako třetího předmětu této zkoušky. Veškerá vládní prohlášení a prohlášení politických stran hlavně před volbami preferují podporu výuky matematice, přírodovědným a technickým předmětům. Ale schválit povinnou maturitu z matematiky je pro mnoho našich politiků velkým problémem.

Matematika je poezie vědy. Její řeč je logická, výstižná a pravdivá. Umožňuje člověku poznávat a chápat základní principy života a využívat je k ochraně přírody a jejímu zachování. Všichni bez rozdílu využíváme vymoženosti techniky a ve stereotypu života si ani neuvědomujeme, že za tím vším stojí lidé neobyčejně vzdělaní v matematice a přírodních vědách. Bez aplikace matematiky a fyziky bychom nebyli schopni řešit zákeřné choroby, provádět transplantace a další nejnáročnější operace, nemohli cestovat moderními prostředky, poslouchat hudbu, sledovat televizi, komunikovat pomocí mobilu a internetu, stavět letadla a lodě, létat do vesmíru, předpovídat počasí… Proto je více než žádoucí podporovat matematické vzdělávání na všech typech škol. Každý vzdělaný národ usiluje o pěstování matematiky.

Toto vše má v programu Jednota českých matematiků a fyziků, která vznikla v roce 1862, má širokou členskou základnu, podílí se na vzdělávání učitelů, pěstuje matematiku a fyziku jako vědu, je členem Rady vědeckých společností Akademie věd České republiky.

Dlouho se řešil problém, zda je, či není správná jednotná maturitní zkouška z matematiky pro všechny tři typy středních škol: gymnázia, odborné školy a střední odborná učiliště. Jistou nevýhodou je v tomto případě snížení náročnosti zkoušky. Ale středoškolská matematika na gymnáziích a středních odborných školách je přece v základech jen a jen jedna. Na vysokou školu odchází studovat drtivá většina maturantů středních odborných škol. Proto i přes některé opodstatněné námitky rovněž preferuji jednu společnou maturitní zkoušku z matematiky. Ke středním odborným učilištím se nechci mnoho vyjadřovat, jen snad řeknu, že na těchto školách je hlavním cílem výuční list. Tyto školy přece nemohou sloužit dvěma pánům: kvalitnímu vyučení konkrétnímu řemeslu a zároveň solidní přípravě na vysokou školu.

Argumentujeme, že skoro dvacet pět procent maturantů v matematice neuspěje, to je velmi zavádějící tvrzení. Je třeba uvést, kolik procent maturantů neuspěje na gymnáziích, na ekonomických školách, na středních školách technického zaměření, na učilištích a na vyšších odborných školách. Dostaneme se od pěti procent možná až po šedesát. Musíme si bohužel uvědomit, že znalosti našich maturantů v průměru stále klesají, že solidní jsou většinou jen na gymnáziích. Mnoho maturantů jde cestou nejmenšího odporu, velmi často volí bez jakéhokoli většího zájmu školu, kde se nepotká s matematikou. Ale studijně slabší žáci se ani na tento typ školy nemusí dostat a nakonec bez problému zakotví na škole s ekonomickým či technickým zaměřením.
Ale pro studium na těchto školách nejsou připraveni. Před dvaceti, třiceti lety by přijati na VŠ určitě nebyli.

Jsem přesvědčen, že povinná matematika u státní maturity přinutí středoškoláky více a hlavně zodpovědněji k matematice přistupovat. Příprava k maturitní zkoušce z matematiky alespoň částečně zvýší kvalitu budoucích vysokoškoláků. Samotná tato maturitní zkouška však nevyřeší celkový nedobrý stav matematického vzdělávání. Klíčovou úlohu musí sehrát učitelé matematiky, musí vhodnými příklady a vhodnou formou výuky žáky motivovat a získávat ke studiu matematiky a přírodovědných předmětů. Vysoké školy, které připravují budoucí učitele, musí zkvalitnit výuku po stránce odborné i metodické a musí posílit praxi budoucích učitelů. Ve škole je třeba bojovat proti dvěma věcem: jednak proti lenosti a malé zodpovědnosti žáků na všech typech škol, ale také proti nudě ve třídě. Žádoucí zlepšení ve znalostech žáků není jen záležitostí samotných žáků, ale i jejich učitelů.

Je třeba důkladnou analýzou určit a pojmenovat důvody současného nedobrého stavu ve vzdělávání naší mládeže. Současně však musím zdůraznit, že máme stále mnoho dobrých, velmi dobrých i vynikajících žáků, kteří mají zodpovědný přístup ke studiu, a to nejen na gymnáziích, ale i na dalších středních školách, žáky, kteří jsou k dalšímu vysokoškolskému studiu kvalitně připraveni.

Osobně za velký omyl považuji zrušení osnov v jednotlivých předmětech a zavedení RVP a ŠVP. Nikde jsem se nesetkal s vyhodnocením, co RVP a ŠVP přinesly pozitivního a co negativního. RVP a ŠVP jsou dokumenty ceněné snad jen ze strany ČŠI. Vím, že ředitelé a učitelé byli nuceni k jejich vyhotovení popsat stovky papírů na každé škole. Pro mne jsou RVP snůškou mnoha nic neříkajících komplikovaných vět obsahujících řadu cizích termínů. Pokud i nyní učím pár hodin matematiku, tak prohlašuji, že mě tyto RVP a ŠVP vůbec nezajímají. (Teď mohu jen čekat, že obsah poslední uvedené věty může být důvodem k tomu, abych byl z výuky odvolán.)

Na závěr chci doporučit, abychom už konečně přestali diskutovat o maturitní zkoušce. Její struktura je postavena a schválena. Na základě současné legislativy má pro maturanta jediný význam, je jakýmsi povinným certifikátem, který maturantovi umožňuje podat si přihlášku ke studiu na vysoké škole. Cermat pod vedením zkušeného, rozumného ředitele jistě přípravu předmětů státní maturitní zkoušky zvládne.

Zaměřme se na podstatnější věci: odstraňme ze škol nežádoucí byrokracii, vraťme se k systému bývalých Krajských pedagogických center, zřiďme v krajích odborné předmětové sekce či komise. Vím, že se o tom uvažuje a začít se má právě matematikou. Pomáhejme učitelům v jejich práci. Ale tím také vyzývám učitele, aby se stále vzdělávali odborně i metodicky. Jedině učitel s velkou erudicí bude pro žáky tou žádoucí autoritou. Já jsem nyní padesátým rokem v kantořině na gymnáziu a na vysoké škole a stále se vzdělávám a také se snažím svoje znalosti a zkušenosti kolegům předávat. JČMF má velmi vysoký počet vysokoškolských i středoškolských odborníků v matematice i fyzice. Průběžně připravuje, organizuje a garantuje velké množství konferencí, školení, soutěží a dalších akcí pro učitele i žáky a je připravena pomáhat jim i nadále.

A výzva pro naše politiky, pro zákonodárce. Uvažujte racionálně a rozhodujte zodpovědně.