Hlavní menu
Jste zde
Výsledky ankety JČMF k maturitní zkoušce z matematiky
19. Květen 2012 - 13:18 — admin
Ve dnech 24. - 30. dubna, tedy ještě před termínem státní maturitní zkoušky z matematiky zorganizovala JČMF anketu k tomuto tématu.
Anketu odpovědělo 464 z 1707 oslovených členů JČMF.
Výsledky ankety
|
1. K zachování či zrušení maturitní zkoušky: 37% (169/463) Maturitní zkouška má být zachována na všech typech středních škol. 61% (281/463) Maturitní zkouška má být zachována na gymnáziích a středních odborných školách a má být zrušena na odborných učilištích. 1% (5/463) Maturitní zkouška má být zrušena na všech typech středních škol. 2% (8/463) Nevím. |
|
2. Souhlasíte s pojetím – akademická maturita (pouze gymnázia) - odborná maturita (pouze odborné školy)? 50% (232/461) Ano 36% (168/461) Ne 13% (61/461) Nevím |
|
3. Má maturitní zkoušku skládat více než 70% žáků posledních ročníků středních škol? 47% (213/461) Ano 28% (129/461) Ne 25% (114/461) Nevím |
|
4. Má být maturitní zkouška rozdělena na společnou část, kterou zajišťuje stát, a profilovou část, kterou zajišťuje škola? 74% (341/459) Ano 16% (73/459) Ne 10% (45/459) Nevím |
|
5. Má být společná část maturitní zkoušky stejná pro gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště? 44% (200/458) Ano 53% (241/458) Ne 4% (17/458) Nevím |
|
6. Má mít maturitní zkouška ve společné části v každém předmětu pouze jednu úroveň? 62% (280/452) Ano 31% (139/452) Ne 7% (33/452) Nevím |
|
7. Má mít společná část maturitní zkoušky ve všech předmětech pouze písemnou formu? 48% (218/456) Ano 44% (200/456) Ne 8% (38/456) Nevím |
|
8. Z kterých předmětů se má skládat společná část maturitní zkoušky? 9% (41/459) Z českého jazyka, z cizího jazyka nebo matematiky a z nejvýše tří nepovinných zkoušek z nabídky: cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění (stav v roce 2012). 41% (187/459) Pouze z českého jazyka, z cizího jazyka a z matematiky. 2% (10/459) Pouze z českého jazyka a z cizího jazyka. 36% (167/459) Z českého jazyka, z cizího jazyka, z matematiky a z omezeného počtu nepovinných zkoušek. 5% (21/459) Z českého jazyka a z cizího jazyka a z omezeného počtu nepovinných zkoušek, mezi které patří i matematika. 3% (15/459) Jiná kombinace než výše uvedené. 4% (18/459) Nemám vyhraněný názor. |
|
9. U které části maturitní zkoušky na gymnáziu má být matematika povinným předmětem? 35% (158/455) U společné i u profilové části. 49% (223/455) Pouze u společné části. 3% (15/455) Pouze u profilové části. 7% (34/455) Ani u jedné z částí. 5% (25/455) Nevím. |
|
10. Má povinná písemná maturitní zkouška z matematiky ve společné části obsahovat 7% (34/457) Pouze uzavřené úlohy. 4% (18/457) Pouze otevřené úlohy. 67% (304/457) Otevřené a uzavřené úlohy. 22% (101/457) Nevím. |
|
11. S tvrzením „Matematika je nedílnou součástí všeobecného vzdělání a proto by každý absolvent gymnázia měl jisté minimální znalosti matematiky prokázat, bez ohledu na to, jaký obor bude studovat na vysoké škole.“ 95% (435/460) Souhlasím. 4% (17/460) Nesouhlasím. 2% (8/460) Na tvrzení nemám vyhraněný názor. |
|
12. Má být matematika v učebních plánech gymnázií povinným předmětem ve všech ročnících? 95% (441/462) Ano 3% (13/462) Ne 2% (8/462) Nevím |
|
13. Mají být minimální hodinové dotace matematiky v učebních plánech gymnázií na stejné úrovni jako minimální hodinové dotace českého jazyka a cizího jazyka? 81% (375/461) Ano 8% (35/461) Ne 11% (51/461) Nevím |
|
14. Má se JČMF vyjadřovat k aktuálním otázkám české vzdělávací politiky? 97% (449/462) Ano 0% (2/462) Ne 2% (11/462) Nevím |
|
15. Jak ovlivňuje současné financování všech druhů škol tzv. normativním způsobem podle počtu žáků úroveň vzdělanosti v ČR? 65% (297/460) Je demotivující a vede samo o sobě k snížení úrovně vzdělávání na všech druzích škol v ČR. 2% (10/460) Je adekvátní, vede školy k zlepšování kvality výuky a povede k zániku špatných škol a tím nepřímo k zkvalitnění vzdělávacího systému a zvýšení úrovně vzdělanosti. 8% (37/460) Nemá žádný vliv na úroveň vzdělanosti a kvalitu výuky. 9% (41/460) Nesouhlasím ani s jednou z možností. 16% (75/460) Nevím. |
|
16. Jak hodnotíte současnou reformu školství založenou na triádě: národní vzdělávací program - rámcový vzdělávací program - školní vzdělávací program? 6% (26/457) Je dobrý krok, který zvýší úroveň vzdělanosti v ČR. 20% (91/457) Neovlivní úroveň vzdělanosti v ČR. 43% (196/457) Je to nepromyšlený krok, který povede ke snížení úrovně vzdělání v ČR. 32% (144/457) Nevím. |
Komentáře
Podpesané komentáře jsou zveřejněny se souhlasem autorů.
| Anketa vůbec neřeší, jaká matematika by měla být obsahem maturitní zkoušky, mluví se stále jen o matematice obecně. Myslím, že je úplně jedno, jakou kdo dělá reformu nebo jaká je zrovna závěrečná zkouška, postoj žáků k matematice formuje hlavně učitel. |
| Souhlasim s casti maturity spolecene pro vsechny typy strdnich skol. |
| Při nabídce studia ve Francii brali francouzi za klad, že mají jednotný vzdělávací systém, Osnovy s možností specializace školy( 3 disponibilní hodiny ) bylo ideální |
| Se státní maturitou souhlasím, měla by obsahovat matematiku jako povinný předmět (v základní úrovni). |
| Naši politici by se měli podívat, jaká byla úroveň našeho školství za první republiky, jaké jsme měli jméno ve světě a jaké chytré mozky jsme produkovali. Pokud si budeme brát příklad z ciziny, ať z východu nebo ze západu, stane se z Čechů národ "debílků". . . |
| Matematika je jazyk (J.S.Gibs). Maturita z dějin literatury je v dnešní době přežitek. Maturita z českého jazyka má zkoušet schopnost psát srozumitelně a bez gramatických chyb (případně minimální všeobecný základ lingvistiky), nikoli dějiny literatury. Ty mohou být zkoušené v rámci všeobecného společenskovědního základu. |
| Myslím si, že státní maturity je dobrý nápad, který tady jistým způsobem byl. VŠ by měly při zvolení těžké varianty povinnost brát výsledky maturity a zohlednit je při přijímacím řízení na VŠ. RVP a ŠVP byl špatný krok, upadá vzdělanost a není podpora v ČŠI a v MŠMT. Myslím si, že je špatně postaven celý vzdělávací systém, stejně jako odměňování pedagogických pracovníků. David Michálek |
| v otázkách vzdělání, vzdělanosti bychom neměli zapomínat na vliv a působení rodiny. Škola, zákony nic nezmohou pokud se nebude působit na rodinu, aby kvalitní vzdělání dětí bylo jednou z nejvyšších met výchovy (hned po morálních, charakterových hodnotách). Pokud budou rodiče usilovat o kvalitní vzdělání, budou se zajímat o to co a kdo a jak učí jejich děti a to bude vyvíjet přirozený tlak na učitele, jejich ředitele a tím i politiky. Pokud ale většina rodin nad problémem pouze mávne rukou, učitel se stane apatickým pro nezájem dětí a jejich rodičů, ředitel vyplní spoustu sebehodnotících lejster a ministerští úředníci si odškrtnou další splněný cíl a situace se nezlepší, ale zhorší. |
| Upresneni: 1/ maturita volitelna na OU; 2/ navic akademickou maturitu rozdelit na prirodovednou/humanitni; 3/ mimo OU; 6/ dve urovne (A/B) dle celkoveho zamereni, cestina vzdy A pro akademickou maturitu, v ostatnich predmetech uroven A povinna dle zamereni, ale vzdy mozna pro ostatni na zaklade volby; 7/ ustni forma dulezita zejmena u jazyku a mnohych profilovych predmetu; 9/ matematika vzdy povinna, uroven A/B dle zamereni; 13/ ale ne nutne ve vsech rocnicich; 15-16/ zasadni problem je v obchazeni, zneuzivani a dotahovani "ad absurdum" jakehokoliv modelu a reformy |
| Souhlasím, aby žáci studující střední školy (tj. gymnázia a průmyslové školy) měli základní znalosti matematiky, ale nesouhlasím s povinnou společnou zkouškou z matematiky. To bude pro řadu z nich demotivující. V profilové části nechť je matematika povinná tam, kde se jedná o odborný nebo profilový předmět daného oboru. Stejná situace je s cizím jazykem. I když jsou matematika i cizí jazyk pro žáky důležité, nechal bych jim u maturity na výběr - ne každý je nadán na oboje. |
| Současné pojetí maturit - zbytečně vyhozené peníze, které by se daly lépe a efektivněji využít jinde. |
| Jsem hodnotitel M, šéfuji rok školu a myslím, že stávající MZ je naprostý nesmysl jak po stránce administrační, tak obsahové. Návaznost na praxi a VŠ je nulová. Povinná MZ s jasně definovaným základem pro stejné typy středních škol, a tedy rozdílná zkouška obecně, je jedním z východisek ze situace. OVŠEM to by MŠMT muselo mít existující koncepci vzdělávání v ČR nezávislou na politické situaci. |
| Matematika je velice široký obor. Tomu by měla odpovídat i stratifikace pro jednotlivé obory. Pro umělce je infinitesimální počet na nic, logika pro herce, geometrie a perspektiva pro výtvarníky ano. A nejde jen o formální výpočty, ale i schopnost interpretace do univerza discursu. PS: Plán Wehrmacht na likvidaci ČSR se jmenoval: „Plán Zelený.“ |
| Výuka M jednoznačně ano, ne nutně ve všech ročnících. Maturita povinná, státní a pro všechny, ale odstranit známky z maturity - prostě skóre, počet bodů nebo procent. Úlohy ať pokryjí celé spektrum SŠ obtížnosti a hodnocení je nastavené tak, ať má vypovídací hodnotu pro VŠ na M založené. Jsem pro rozdělení maturity z M na část početní a část analyticko-logickou. Taková maturita by pak mohla být užitečná i na právnických, lékařských a filosofických fakultách VŠ. |
| Současná úroveň maturity je katastrofa ve srovnání se stavem před 20 lety kdy jsem maturoval já. Za naprostou zrůdnost považuji už samotné plánování, jaké procento lidí musí maturitou projít. Výsledek? Stále se snižující požadavky a stále se zvyšující zesložiťování systému. A na závěr mojí glosu - Američani se za 7 let od myšlenky dostali na Měsíc. U nás se za 10 let nepřipravila pořádně ani státní maturita... . Ale co můžeme chtít, když si u nás každý, kdo má do zadku díru, myslí, že rozumí školství. |
| Bylo by dobré, aby se matematika stala povinným předmětem při každé maturitní zkoušce. Je přinejmenším cvičením v logice, kterou naše společnost urgentně (jak je vidět ze současného vývoje) potřebuje. Každý z ministerských pracovníků (vč. ministra), by si to měl uvědomit a alespoň u mladé generace toto řešení prosazovat, ať už je jeho osobní "náklonost" k matematice jakákoliv. Neustálým "rozvolňováním" studia a neustálými změnami a reformami, neustálými diskusemi s žáky, co se chtějí a nechtějí učit se dostává naše, dříve velmi dobré školství, na stále nižší úroveň. |
| Matematika je jediný předmět v němž by se mělo cvičit myšlení. Ve všech ostatních, včetně počtů, se spíše učí znalosti (někdy reflexy první signální soustavy a pod.). U maturity se nelze omezit na zkoušení znalostí. Tak není důležité jen to, zda se bude maturovat z matematiky, ale i to, jak se bude matematika zkoušet, totiž formulace otázek. |
| se státní maturitou zcela spouhlasím |
| Na školách technického typu a ve třídách gymnázií, které nejsou humanitně založeny, by maturita z matematiky měla být povinná. Ve třídách s humanitním zaměřením to tak necítím. Podobně i s výukou matematiky ve vyšších ročnících víceletých gymnázií - studenti z humanitních tříd nemusí mít matematiku až do posledního ročníku, naproti tomu u přírodovědných tříd (a samozřejmě i mat-fyz tříd) by měla být dotace matematiky zvýšena. Na středních průmyslových školách technického typu by se hodinová dotace na výuku matematiky měla rovněž zvýšit. Úroveň státní maturity z matematiky je velmi nízká, odpovídá znalostem spíše základní školy, ne střední. |
| Domnívám se, že maturita by mohla představovat něco jako "řidičské oprávnění", prostě jen doklad toho, že žák zvládl minimální laťku stanovenou daným typem školy. Myslím, že není rozumné požadovat po zdravotních sestrách, konzervatoristech či graficích, aby maturovali z matematiky. Netroufám si korelaci mezi snižující se dotací hodin matematiky a úpadkem schopnosti samostatného úsudku některých žáků považovat za kauzální. Matematicky zdatní ekonomové se také pletou. |
| Ve výuce matematiky by mělo být větší množství "praktických" ukázek přibližujících matematiku běžnému životu. Běžnému absolventovi i gymnázia je k ničemu znalost analytické geometrie nebo derivací, ale úroky nebo vymýšlení algoritmů (nikoli jejich mechanické aplikování!) má přímou souvislost s běžným životem a např. by do budoucna zlepšilo zadlužování domácností. |
| Výukou matematiky jsou žáci vychováváni k "organizovanému myšlení" a je rozvíjena jejich schopnost hodnotit kvantitativní i kvalitativní stránky jevů. Společnost složená převážně z jedinců bez těchto schopností nemůže dlouhodobě existovat, ztrácí konkurenceschopnost ve vztahu k okolním společnostem a je jimi posléze pohlcena s jednoznačným dopadem na úroveň života každého! jedince. Výuka matematiky potlačuje duševní lenost a podporuje vznik osobností naprosto základním způsobem - rozvíjením schopnosti jedinců poznávat okolní svět. Podporovat výuku matematiky na všech školách dnes znamená bojovat s tou skoro všudypřítomnou "vražednou" duševní leností. |
| Na otázky nedovedu odpovědět, moje znalosti současného středního školství jsou nedostatečné, některé pojmy vůbec neznám. U některých otázek mi nevyhovuje ani jedna varianta - např. si myslím, že střední odborné školy a učiliště se nemusí házet do jednoho pytle a mohou být některá s maturitou, některá bez maturity. |
| Ad 6: V pojetí akademická - odborná maturita 1 úroveň, při zachování současného stavu 2. Ad 3: Podle odpovědi na 2) (při rozdělení ano, při zachování jednoho typu maturity ne) Dokud se k nutnosti úrovně složené maturity jasně nevyjádří VŠ, není pro její skládání z pohledu studentů důvod. |
| Stát má garatovat určitou úroveň a kvalitu vzdělanosti absolventů středních škol všech typů, jsou-li ukončeny maturitou. Úroven maturity by měla být jednotná, nikoli však nízká. Jedná se o předměty český jazyk, cizí jazyk, matematika, které mají zásadní význam pro všeobecné střední vzdělání. Nelze proto přijmout případný argument, že na příklad pro odborná učiliště s maturitou může (musí) být nižší.
K otevřeným úlohím z matematiky se přikláním proto, že zatím neexistují takové uzavřené úlohy, které by testovaly skutečné porozumění matematice a schopnosti ji používat. Maturitní otázky připravené pro současnou státní maturitu jsou v mnoha směrech nevhodné a netestují skutečné znalosti a schopnosti adeptů v daném předmětu. |
| Odmyslím-li povinnou maturitu z ruštiny a ostatní související věci, považuji maturitu, kterou jsem skládal v roce 1980 (povinné matematika, čeština, ruština a volitelná fyzika), za rozumnou, nyní ve formě matematika, čeština, cizí jazyk (ne nutně angličtina) a volitelný předmět. |
| Ústup od matematiky jako součásti maturitní zkoušky byl špatný krok a návrat neni jednoduchý. Zkouška z M má mít 2 úrovně, jako ostatně také u některých dalších předmětů. Minimální základ v obou úrovních je třeba vymezit a měl by být pro školy závazný (nemusí být velký, ale musí být). Kantory pro víceletá gymnázia by měly především (= idealní situace) připravovat odborné fakulty, pro matematiku matematické, ne pedagogické. |
| Společná část maturitní zkoušky by měla sledovat 3 cíle: 1) nastavení standardů pro úroveň znalostí absolventů SŠ. 2) Plnou použitelnost pro přijímací řízení na VŠ. 3) Srovnání úrovně škol (ale pouze jako zpětná vazba pro školy, nikoliv za účelem sestavování žebříčků či nedej bůh financování škol). Proto je nutná varianta jednotného a povinného tria zkoušek Č, M, Cj, vše pouze v jedné úrovni obtížnosti a pouze písemnou formou - nejlépe online testy. Teď to není použitelné ani pro jeden z uvedených cílů. |
| Reformy školství u nás výrazným způsobem snižují úroveň vzdělání v ČR. |
| Rád bych zachoval maturitě jistou (společenskou) vážnost, a možná i jistý rituál. Přece jenom ji beru jako "zkoušku zralosti". |
| Jsem pro statni maturity, ale je nutne omezit jejich byrokracii a naklady. Zabranit podvodum. Byly skoly, kde dozor nechal studenty opisovat, vysledky kolovaly na displejich kalkulacek ... |
| chybí ucelená, dlouhodobá koncepce maturit, projekt státních maturit je konečně krok vpřed, i když ne úplně správným směrem |
| Otázce č.3 nerozumím. Maturitu chápu jako zkoušku prokazující znalost určitého množství faktů a jejich souvistlostí a ovládnutí určitých postupů práce s nimi (s určitým přihlédnutím k průběhu celého studia eliminující možné extrémy). Stát by měl toto definovat a garantovat objektivnost hodnocení. |
| Není to sice přesně otázka maturit, ale spíš celého středního školství. Myslím, že souběžná existence čtyř-, šesti- a osmiletých středních škol - gymnázií, není dobrá. Za vhodnou považuji jednu z kombinací 7+6, nebo 9+4 roky (základní + střední škola). Nástup na SŠ po páté třídě je předčasný. Maturitou, včetně povinné matematiky, by měla projít naprostá většina studentů, výsledky by mohly být klidně na bodové škále bohatší než 1-5, aby nešlo o známku, ale o určité komplexnější hodnocení. |
| Myslím si, že student gymnázia může být v matematice kvalitně vzdělán a nemusí přitom z matematiky povinně maturovat... |
| Zavedení státních maturit je dle mého názoru krokem zpět. Měl se ponechat dosavadní systém, kdy za kvalitu maturity ručí každé gymnázium/střední škola sama. A to i za cenu toho, že shodné známky na maturitním vysvědčení ze dvou různých škol tak nejsou přímo porovnatelné. Kvalitnější školy s propracovanější výukou jsou po zavedení státních maturit nuceny "připravovat" studenty ke standartizovaným testům (navíc často dosti nevalné kvality a s nejednoznačně zadanými otázkami) namísto rozvíjení kritického a hlavně samostatného myšlení. Navíc se domnívám, že státní maturity nepomohou pozvednout ani úroveň méně kvalitních škol. Zlepšení kvality výuky se nedá docílit jen zavedením plošných celostátně nastavených testů. |
| Vyšší úroveň maturitní zkoušky - zadané příklady byly dostatečně náročné. Je škoda, že ani studenti ani vysoké školy ji nevyužívají k testování znalosti a k přijímacím zkouškám. Nižší úroveň - nelze rovnocenně porovnat studenta gymnázia a odborné školy. Možná by to zatím vyřešily různé stupnice hodnocení, např. 51% - dobrý pro SŠ, ale 51% - dostatečný pro gymnázium. |
| Náročné časově, náročné finančně, náročné na psychiku žáků i učitelů, nedořešená řada okolností (docházka žáků do školy již od půlky dubna ap.) sporný přínos, "škatulkování škol", ... , a kdy se už vlastně došlápne i na žáky bojkotující vše? |
| Bohužel nevím, co jsou to otevřené a uzavřené úlohy. Splňují axiómy topologie? |
| Státní maturita je nutná pro zastavení snižování úrovně vědomostí a dovedností na odborných školách. Maturitní obory označené L by měly být zrušeny dle vlastních zážitků. Státní maturita - komisař by měl být ze školy (hlavní organizátor), zadavatelé by měly být z jiných škol (větší objektivita). V loňském roce existovaly školy, které žákům pomohly nad rámec pravidel. Karel Müller |
| Pracně a draze objevujeme to, co zde před lety fungovalo. Zavedením učebních oborů s maturitou se systém začal bortit a od té doby nezadržitelně padal a padal, až dosáhl současného neutěšeného stavu. |
| Zbytečně komplikované schéma bez návaznosti na VŠ. Příliš drahá. Rozvleklá zkouška, velmi náročná na organizaci. Ověřování znalostí a dovedností se často posouvá do roviny kvízu. Není možnost získat sbírky úloh (kromě pár úloh z předchozích zkoušek). Příprava na zkoušky podléhá trendu. Ústní zkoušky ve společné části nevypovídají objektivně o stavu vědomostí, navíc jsou velmi komplikované. Z matematiky si musíme vybrat, zda má zkouška sloužit k ověření znalostí pro vstup na VŠ (popř. jakého směru), nebo zda má sloužit jako kritérium zvládnutí základních myšlenkových postupů a matematických dovedností všech žáků středních škol s maturitou. Pak má také smysl uvažovat o standardech. Jsem z toho velmi rozpačitý. |
| K otazce 3 - neni jasne, zda mezi "vsechny skoly" patri i odb. uciliste. Pokud ano, je pozadavek 70% nadsazeny. Pokud nikoliv, pak je 70% rozumny pozadavek. K ot. 16 - vetsi ulohu nez uvedena triada bude mit uroven vedeni skoly a ucitelu. |
| matematika by mala byt povinna cele studium na gymnaiu a ziak preukazuje po cely cas studia, ze z nej ma minimalne znalosti na kazdom vysvedseni. maturita z matematiky by vsak povinna byt nemala (minimane nie v tej profilovej casti) uz len z toho dovodu, ze ak si ju ziak vyberie dobrovolne, ma omnoho vacsiu motivaciu sa jej venovat, co je velmi casto podcenovane. druhy faktor je ten, ze ak bude povinna pre vsetkych ziakov, nevyhnutne poklesne uroven. myslim ze ma vacsi zmysel pri maturitnej skuske podporovat talentovanych ziakov a viest ich k nadpriemernosti, ako podpriemernych ziakov dotahovat na priemernu uroven v akomkolvek predmete. |
| Státní maturita by měla také sloužit k porovnání škol dle kvality jejich výuky a školou dosažené výsledky by měly mít následně vliv na financování dané školy. Aby byly školy hodnoceny za kvalitu vzdělání a ne za "kusy" studentů které projdou jejich lavicemi, jako je to doposud. |
| Jsem přesvědčen, že úroveň maturit by měla být pouze jedna. Rozdělení na "těžší" a "lehčí" je skutečným hřebíkem do rakve vzdělanosti. Nevidím nic špatného na tom, aby úroveň byla pouze jedna, předměty byly hodnoceny na škále 0-100 bodů a školy by byly hodnoceny společně bez ohledu na typ školy. Samozřejmě, že na vrcholech budou gymnázia, ale tak je to správně, špatně by bylo, kdyby svoji pozici nepotvrzovala. Dovedu si představit, že některá střední odborná škola může přeskočit gymnázium, to je taky v pořádku, ukazuje to na skutečnou úroveň ve společných znalostech. Stupnice od 0 do 100 je proto, aby se tam vešly všechny typy středních škol. Pokud jde někdo např. na uměleckou školu a s matematikou se nesetká, t otaky není špatně, získá třeba 10 bodů. Příslušná vysoká škola uměleckého směru určitě nebude vyžadovat 80 bodů z matematiky na maturitě. Ale budeme srovnávat srovnatelné. Stejně tak by mělo platit - pedagogové by měli učit v principu jak chtějí, ale jsou předěly, kdy by mělo být jasně definováno, co mají děti nebo studenti umět. Kdy se to pedagogovi povede je naučit, je na něm nebo na příslušné škole. Ale stát by měl vyžadovat definované znalosti např. v 5 a 9 třídě a ty si ověřovat. Ale hlavně, dělejme vše pro to, abychom podchytili co nejdříve talenty. Jsme malá země a s talenty musíme hospodařit jako se vzácným zbožím. V budoucnu budou rozhodovat znalosti a informace. |
| Totální nekoncepčnost, která nevede - jak je v našich krajích obvyklé - ani k rezignaci politiků ani k vyhazovu úředníků. Až někdo nějakou koncepci vymyslí a prosadí, je potřeba ji zavádět postupně - 4 roky předem! Není možné rok a méně před maturitou měnit pravidla! V tom by snad Jednota mohla pomoci, protože má přece jen delší výhled na existenci, ne jen ony politikovy 4 roky. |
| Matematika se učí i na odborných školách a na mnohých z nich je velmi důležitá - mnohem víc než na gymnáziích. A vy se přesto ptáte opět v otázkách 12 a 13 jen na výuku matematiky na gymnáziích. Proč se nezajímáte také i o tuto oblast? |
| Jako vždy nelze postihnout všechny možnosti, proto je tam volba "nevím". Pokud např. nesouhlasím s maturitou na OU (1), tak se pak těžko odpovídá (5). Pořád se musí něco reorganizovat (Teorie nevzdělanosti), takže proč neměnit neustále i maturity. |
| Pani, pane, ackolv jsem vysokokolskym profesorem, rade Vasich otazek nerozumim a nejse schopen na ne odpovedet. Bojim se, ze jste je pripravovali pouze v ramci uzke komunity, ktera danou problematikou zije/ovlivnuji ji. |
| Aby mohla "Státní maturita" být uznána jako součást přijímacího řízení na vzsoké školy musí: obsahovat matematiku a mít dvě úrovně z nichž pouze ta vyšší by mohla být VŠ uznána; pak by měla být stejná pro všechny SŠ. |
| Domnívám se, že maturita by měla mít bodový systém hodnocení (podobně jako v USA) a každá vysoká škola by si zvolila podle svého uvážení, jaký minimální počet bodů je dostačující k přijetí na danou školu. Navrhovaná reforma školství jde dobrým směreme pouze, co se týče vzdělávacího programu. Další její části, jako např. financování vysokých škol nebo způsob sběru dat o maturitách, jsou samozřejmě nesmysl. |
| výšit odbornou úroveŇ v českém jazyce, matematice a jednom cizím jazyce, aby se nestávalo, že absolvent vysoké školy napiše " zmrazyt, ihnet ", což jsem viděl v jednom obchodním řetezci , na dotaz kdo to psal , jsem dostal odpověď : Ale vysokoškolák z centrály" |
| Domnívám se, že společná část mturitní zkoušky (to čemu se teď říká státní maturita) není nutná, takže dost dobře nevím, jak vyplnit další části (5 – 10). Myslím, že při dostatečných dotacích a kvalitní výuce není maturita z matematiky nezbytná. Může být zbytečným postrachem. |
| Dvě úrovně mohou sloužit k rozlišení akademické a absolventské úrovně; VŠ by měly brát v potaz pouze vyšší úroveň. 70% maturitního ročníku by pak mohlo být s tím, že se roztřídí úrovní. |
| ad 3) - nerozumím otázce (maturitu všichni, kteří úspěšně ukončí poslední ročník) ad 16) - základní myšlenka asi v pořádku, ale umožněním přesunů učiva a nepromyšlenými školními projekty, které reforma umožňuje, dochází k snižování úrovně. |
| Maturoval jsem v roce 1974. Maturita byla celostatni, jednoduse organizovana a levna. Proc to dnes nejde udelat podobne! |
| Je jedno, jak vzdělávací dokumenty nazýváme, je ale nutné, aby střední školy stejného typu měly v každém předmětu předepsán jednotný obsah vzdělání. Před reformou se tomu říkalo učební osnovy. (Přílišná autonomie jednotlivých škol stejného typu je škodlivá.) Pozn.: Z mé odpovědi na otázku č. 4 plyne, že otázky č. 5 až 10 jsou pro mne bezpředmětné. |
| Se stredoskolskym vzdelavanim nemam bohuzel zadnou zkusennost a tak se mi na otazky tezko odpovida. Rada odpovedi na vyse uvedene otazky zavisi na tom, k cemu je maturita vubec dobra (je to jen "slavnostni" a formalni zakonceni studia na stredni skole, nebo ma mit maturita i nejakou vahu v dalsim zivote? Pokud ano, tak jakou?) - a to mi neni jasne. K vyuce matematiky: pokud rada studentu prijatych na vysoke skoly ma problem s trojclenkou a se scitanim zlomku, tak to neni problem tech studentu. Jde o systemovou chybu v jejich vzdelavani. Zasadnim problemem je velky nedostatek dobrych ucitelu matematiky (a nejen matematiky). |
| Našemu školství by prospěla dlouhodobá neměnná koncepce, která by se neodvíjela od toho kdo je ve vládě. Naše školství a jeho vývoj se se v současné době řídí cykly, které jsou od voleb k volbám ( nebo od jednoho ministra ke druhému) a vše co bylo před tím je po uplynutí této doby špatné a musí se to změnit. |
| Státem organizovaná společná část maturit se stala byznysem pro úzkou skupinu pedagogických podnikatelů a důvodem pro existenci zbytečných institucí při MŠMT. To doporučuji zrušit a vrátit se k jednoduché distribuci témat pro Čj, cizí jazyk a matematiku přes Internet a hodnocení písemných prací vrátit do rukou středoškolských pedagogů. Současný stav je projevem nedůvěry k učitelům a je smutné, že k tomu přispívá samo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. |
| Dobrý nápad. konečně využití moderních technologií. Jen houšť:-) Otázky opomíjí výhled do budoucnosti a stále bazírují na starém modelu maturity. Často nejasné a tendenční (musím protestovat proti potlačení odborného vzdělávání). Můj názor: Maturita společná - povinná pro ty, kteří chtějí studovat na VŠ!!! Nemusí být splněna k ukončení SŠ vzdělání. Ať ji žák dělá, kdy bude chtít. Nevázat na školu. Počítačově zadávaná i vyhodnocovaná. Povoleny jakékoli pomůcky(laptopy apod.) Obsah společné maturity má ovlivňovat učební plány škol!!! Profilovou maturita ať si dělá škola podle svých požadavků. Reforma už vedla k zhoršení úrovně vzdělávání v ČR! Diskuze o maturitě je zbytečná dokud nedojde k odstranění nepořádků v Českém školství!!! Jinak bude státní maturita další hřebík do rakve českého školství. Bez kontroly výstupů ZŠ je společná maturita nesmyslná a likvidační. Zdravím. Mira Staněk |
| My maturitu a systém vzdělávání neobjevujeme, máme možnost brát zkušenosti z více než 200 let tradice. I když se nedá nic kopírovat z minula beze zbytku, základní věci jsou nasnadě, jen si je připustit nahlas. |
| Problemy vidim predevsim ve snahach soukromych strednich (ale i vysokych) skol o podrizeni vzdelani zakonum trhu, ve snahach udelat z maturit a ze vzdelani obchodni artikl. Bohuzel jsou dnes tyto snahy podporovany ministerstvem. |
| Není otázka č. 3 myšlena: ... že více než 70% populace v ročníku ...? Pak odpovídám ne. Je nutno, aby VŠ brali MZ jako jedno z kritérií pro přijetí. Je nutno zavést jednotné přijímací zkoušky na SŠ nebo závěrečné zk. v 9. ročníku ZŠ. Dokud ale bude na SŠ takový přebytek míst, stejně se mine účinkem. |
| Zlata predrevolucni doba. Vyhlasilo se vse rozhlasem, nic to nestalo a fungovalo to. Jednotne osnovy umoznily nejake srovnani. Dnesni chaos nevede k nicemu pozitivnimu a uroven znalosti po absolvovani skoly libovolneho stupne je prumerne podstatne nizsi nez driv. Samozrejme existuji vyjimky - vyberove skoly, ale prumer je tristni. |
| Pokud maturitní zkouška bude mít dvě úrovně, pak vykonání maturitní zkoušky vyšší úrovně by měla studentům otevřít dveře pro další studium na VŠ. Poněkud scestné je, když student Gymnázia vykonává maturitní zkoušku nižší úrovně, přece se připravoval 4 roky na další studium/VŠ/.Pokud bychom chtěli maturitní zkoušku jedné úrovně, pak musíme zabezpečit stejnou hodinovou dotaci pro každý maturitní předmět. Pokud chceme zvýšit úroveň vzdělanosti pak musíme začít od "podlahy" (Základní škola- to hlavně-zabezpečit základní vzdělání pro každého jedince v rámci jeho možností, Střední škola, Vysoká škola) ne zprostředka maturitní zkouškou. Problém vidím už ve výchově jedince v rodině v předškolním věku a následně. |
| společná část maturitní zkoušky je zbytečná, zbytečně byrokratická a zbytečně drahá (zbytečné náklady nejen na stěhovací firmu Stahl), proto odpovědi 5. - 8. jsou irelevantní |
| Další náměty a připomínky nemám. |
| Nesouhlasim s pocitacovym zpracovanim odevzdanych maturitnich praci. Navrhuji: Pridelit kazdemu maturantovi cislo, ktere bude na vsech papirech, ktere odevzda a ze ktereho nebude mozne vycist skolu, na ktere maturuje. Odevzdane ulohy distribuovat ucitelum stejneho typu skoly, a to tak, aby se maturitni pisemky z jedne skoly rozptylily mezi mnoho hodnotitelu. Oklasifikovane prace vratit zpatky skole, kde se vypracovaly. Vyhody jsou zrejme: Ucitele budou mit s maturitou jen tolik prace, jako meli v minulosti, kdyz opravovali prace svych zaku. Klasifikace bude vystihovat jak kvalitu zaku, tak kvalitu opravujicich. A pro ministerstvo budou poplatky za postovne jen zlomkem toho, co dnes plati za pocitacove zpracovani. - Cela moje poznamka se pochopitelne tyka jen te casti maturity, kterou zajistuje stat. |
| Osnovy matematiky na gymnáziích a středních odborných školách nemohou být zcela identické, proto ani maturita z matematiky na nich nemůže být zcela identická. |
| Myslím, že maturity by měly být zejména ve společné části sestaveny tak, aby bylo možné rozlišit mezi dobrými a horšími studenty. To neznamená apriori snížení průchodnosti, dobří studenti by měli dobrý výsledek (hodně bodů, lepší známku...) a horší by měli horší. to by umožnilo sestavovat žebříčky studentů i škol, bez kterých se úroveň nezlepší.
Současný způsob financování škol společně s nedostatečným objemem peněz ve vzdělávání má katastrofální dopad na kvalitu. Zejména při současném poklesu demografické křivky jdou všechny i zbytky hrdosti a ideálů kantorů stranou (a ani nic jiného jim nezbývá). |
| Státní část maturitní zkoušky je nutna vzhledem ke snižování úrovně žáků středních škol a velké neaprobovanosti učitelů. Doporučuji vyváženou zkoušku, jako protiváhu jazykům (českému a anglickému) dát matematiku, protože v současné době je matematika a matematické modelování používáno ve všech oborech lidské činnosti i vědách. Doporučuji elektronickou formu státní části matutirní zkoušky, aby žák ihned znal výsledek po ukončení každého testu. Ke stejným informacím pod zabezpečeným kódem by měla přístup škola. Papírová forma státní maturity je v dnešní době mrhání prostředky a našimi lesy.
Erika Mechlová |
| Normativní způsob financování vede k podbízení se studentům a poklesu náročnosti. Měl by se tam vedle normativního způsobu objevit kritérium podle úspěšnosti studentů u státní maturitní zkoušky. Váhou obou způsobů pak hledat optimum. |
| Nesnižovat úroveň! |
| K otázce 15). Myslím, že problémem je příliš velký počet škol, což vede k rušení přijímacích zkoušek, tím pádem k ztrátě motivace na sobě pracovat během studia. Vliv velkého počtu škol má dle mého názoru větší vliv na klesající výkonnost školství než způsob financování. |
| S tvrzením „matematika je nedílnou součástí všeobecného vzdělání a proto by každý absolvent gymnázia měl jisté minimální znalosti matematiky prokázat, bez ohledu na to, jaký obor bude studovat na vysoké škole“ souhlasím, nemyslím si ale, že je nutné znalosti prokazovat u maturitní zkoušky. |
| Pro společnou část maturitní zkoušky navrhuji povinně tři předměty : JČ, cizí jazyk + výběr z: matematika, občanský a společenskovědní základ a nebo přírodovědný základ. |
| Cizí jazyk bych zařadil do skupiny předmětů, z nichž si k povinným předmětů musí student aspoň jeden vybrat. |
| Poslední kroky MŠMT vedli k výraznému poklesu úrovně výuky matematiky na školách, jak co do obsahu, tak i formy. Stále se omezuje obsah povinné látky a absolutně nejsou reflektovány moderní trendy - např. využití ICT ve výuce (viz. podoba maturity, kdy student nesmí použít byť jen grafický kalkulátor). |
| Navrhuji u společné části MZ možnost výběru dvou úrovní maturitní zkoušky s tím, že vyšší úroveň bude zároveň využitelnou součástí hodnocení přijetí na VŠ. |
| Bohužel existují lidé, kteří by se styděli přiznat, že nikdy neslyšeli o Boženě Němcové, ale chlubí se tím, že na matematiku nemají hlavu. A mrzí mě, že takoví lidé dostali možnost postavit matematiku níž než český jazyk. Když student 1. ročníku SŠ ví, že z matematiky maturovat nebude, co ho motivuje k tomu, aby se ji snažil pochopit? |
| Rozhodne si myslim, ze by matematika mela byt povinnym maturitnim predmetem (to bych rad zduraznil, i kdyz se toho uz nektere otazky tykaly). Rozdeleni na dve urovne se mi zatim nezda nutne spatne.
Mozna by stalo za uvahu (pokud se tak uz nedeje) venovat pozornost i priprave stredoskolskych ucitelu matematiky na ruznych pedagogickych skolach; mam za to, ze casto spatna uroven vyuky matematiky muze mit svuj pocatek uz tam. |
| Hlavni problem je v nedostatecne kvalite/metodice vyuky na vetsine skol. Financni pomery nemotivuji pedagogy k dostatecne kvalitni vyuce. |
| Maturitu zrušit, je to jednorázová zkouška. Jako zaměstnavatel se raději podívám na poslední 4 vysvědčení, abych viděl vývoj vzdělávání. Když společná maturita, tak písemná na základní minimální znalosti. |
| Domnívám se, že největší problém týkající se matematického vzdělání nejen na středních školách je velmi nízká dotace hodin matematiky: základní škola - druhý stupeň pouze 4 hodiny, na středních odborných školách dvě hodiny. Matematika znamená počítat - trénovat a to se při této dotaci nedá dělat. |
| Maturita je maturita a tím je vše dáno. nedělejme zbytečné řeči kolem ní, spíše se soustřeďme na kvalitní přípravu žáků. |
| Některé z položených otázek nejsou formulovány zcela jasně, resp. jednoznačně, např. otázka 2. |
| Pozn.: 1/ Současná reforma školství založená na známé triádě už výsledky přinesla - klesající úroveň vzdělanosti na všech typech škol (výsledky jsou každým rokem pozorovatelné u žáků z 9. tříd i při vstupu na VŠ) 2/ Společná část maturit v několika úrovních, třeba pro vstup na VŠ - A (kamkoli), B (určité typy), C ?, D - nedostane se bez přijímaček nikam (viz. například Francie) |
| Pokles úrovně vzdělanosti je způsoben: 1. zavedením vzdělávání učitelů 5-12 2. zrušením povinné maturitní zkoušky z matematiky na gymnáriíích 3. rozšířením učebních oborů s maturitou (nejsou to ani dobří řemeslníci, ani kvalitní maturantiii; řemeslo ani nechtějí dělat, protože mají "maturitu") 4. decentralizace systému školství a zavedení ŠVP (JČMF se nedostatečně angažovala při tvorbě RVP!)(ŠVP na školách často připravovali nezkušení, či ne zcela erudovaní učitelé) 5. zvýšením počtu SŠ a VŠ (učí i nekvalitní učitelé; absence přijímacích zkoušek - demotivace žáků - však se někam dostanu) |
| Gymnázia - 2 úrovně maturitní zkoušky z matematiky pro studenty založené více humanitně a pro studenty, kteří budou pokračovat na vysokých školách technického a přírodovědného zaměření. SOŠ - maturita z matematiky zaměřena k oboru |
| Každý kdo má maturity by měl mít i základní znalosti matematiky a alespoň minimum logického myšlení - toto bych očekávala od společné části maturity z matematiky. |
| Státní maturita významně přispívá k objektivnímu srovnání úrovně vzdělávacích procesů škol, i když jsou výsledky samozřejmě silně ovlivněny vstupními studijními předpoklady studentů. |
| Každá škola by si měla stanovit vlastní profilovou zkoušku,měla by být ústní i písemná, popřípadě praktická.Nebo by státní maturita v některých předmětech byla volitelná a některé vysoké školy by ji měly v požadavcích k přijetík k danému oboru.Pokud půjde absolovent základní verze M studovat IKT na VŠ, tak něco není v pořádku!!!!Cermat taky nesmyslně a složitě vyrobil testy z M,šíleně se to opravuje a není to jednoznačné. |
| Domnivam se, ze spolecna (statem garantovana) cast maturitni zkousky je vec dobra a potrebna. Urcite je nutne zachovat dve urovne, protoze znalosti gymnazistu a ucnu jsou nesrovnatelne. Jedna uroven nemuze byt dostatecne senzitivni, aby odlisila tak velke kvalitativni rozdily. Alespon dve zkousky ze tri (dle modelu po roce 2012) by vsak meli gymnaziste skladat POVINNE na vyssi urovni. Tim by statni maturita mela hlubsi smysl i na gymnaziich. A nebylo by to tak legislativne a administrativne narocne.
KURIKULARNI REFORMA JE "ZPACKANA", protoze vytvoreni ramcu nebylo doprovazeno vytvorenim standardu. JCMF by mela vydavat svou vlastni "znamku kvality" skolam, ktere se ridi ve vyuce matematiky standardy publikovanymi JCMF. Tim by mohlo dojit ke zviditelneni JCMF a zaroven k propagaci jiz vytvorenych (a dle meho nazoru velice kvalitnich) materialu. Maturitu z matematiky rozhodne nestanovovat jako povinnou, jinak bude muset byt testovane ucivo redukovano na minimum. V dusledku na to doplati prave dobri studenti, kteri se chteji matematice venovat i na VS. Martin Mikulas |
| Zrušit státní maturity!! |
| Při současném poklesu kvality absolventů všech typů škol je zevedení povinné a hlavně kvalitní maturity z matematiky jedinou možnou cestou k nápravě. Nejde jen o nedostatečné matematické základy současných studentů, ale hlavně o absenci myšlení a schopnosti zpracovávat informace a v neposlední řadě neschopnosti naší mládeže učit se a pracovat na svém osobním růstu. |
| Jsem zastánkyní státní části maturitní zkoušky. Doufám, že ukáže na nesrovnatelnost a mnohdy nesmyslnost některých "maturitních oborů" především navazujících na učební obory s maturitou na gymnáziu. |
| RVP ano, ale jinak postavený vzhledem k matematice. Při zachování současného stavu studenti nejsou motivováni skládat maturitu vyšší úrovně. |
| (S maturitou jen zdánlivě nesouvisející): Úroveň matematické vzdělanosti je limitována i vztahem žáků k tomuto oboru. Tady záleží hlavně na tom, jak je matematika nastartována. Proto by měla být velká pozornost zaměřena na to, zda tento předmět učí aprobovaní učitelé. |
| Učím na ZŠ,úroveň dovedností a znalostí v matematice klesá níž a níž. není v mých silách to zastavit.Vadí mi to,štve to mě,ale ne žáky a jejich rodiče. Chtějí pěkné známky-bez práce. |
| Je třeba řešit úroveň maturitní zkoušky, když vysoké školy přijímají skoro všechny studenty? Myslím, že chybí provázanost s následujícím studiem, ve vztahu ZŠ - SŠ, SŠ - VŠ. V ČR bohužel studenti nemusí tolik pracovat na úspěšném absolvování nižšího vzdělání, když ví, že při dalším studiu je zájem o každého žáka. Je to celkem demotivující pro studium a systematickou přípravu na další vzdělávání. |
| Je potřeba stále připomínat, že znalost matematiky je užitečná i v oborech, které to nemají přímo v názvu - tedy např. v psychologii a lékařství při zpracování výsledků výzkumu nebo v rozvíjení prostorových představ atd. |
| Klasické maturity ze šedesátých let (nemluvě o prvorepublikových maturitách) daleko více přispívaly k udržení alespoň minimální úrovně vzdělanosti. Současné nastavení systému přispívá k celkové debilizaci, což EU ochotně přebírá z USA. |
| Cílem výuky matematiky by měl být i rozvoj logického myšlení studentů a vypěstovat u nich schopnost systémového přístupu k řešení proplémů, zobecňvání a kritického porovnávání. Maturitní zkouška by měla sice i testovat zvládnutí základních matematických postupů, ale především by se měla soustředit na ověření vyše uvedených dovedností. |
| Zavedení povinné maturity z MAT by určitě vedlo ke zvýšení motivace a zájmu o učení se matematice. Mnoho studentů, kteří celé 4 roky tvrdili, že nebudou matematiku nikdy potřebovat, si najednou v prosinci zvolili matematiku místo angličtiny (asi ze strachu, že propadnou) a jejich zájem a snaha vzrostla neskutečným způsobem. Tím se velmi zlepšily výsledky a ukázalo se, že je to vlastně docela baví. Dříve, když museli maturovat všichni, se tomu nikdo nedivil a žádný problém v tom nebyl. |
| Bohužel, řadě otazek nerozumíme, popř. bychom volili jinou možnost, než je nabízena. V těchto případech nemůžeme zaškrtnout "nevím". |
| Maturitní zkouška na gymnáziu by měla být dobrým předpokladem pro přijetí na vysokou školu. |
| maturita by mela byt jendotna |
| Minimálně na gymnáziích povinná maturita z matematiky, rozhodně neházet do jenoho koše maturitu na G o SOŠ,a rozhodně nepodporovat myšlenku, že každý středoškolák musí mít maturitu, vede to pouze ke snižování úrovně znalostí |
| Přínos státní maturitní zkoušky (tzn. společné části, kterou zajišťuje stát) vidím zejména jako prostředek k co nejoběktivnějšímu srovnání absolventů všech SŠ bez ohledu na typ školy. Proto zastávám názor jednotné úrovně. Rozumím hlasům, že "přece nelze srovnávat gymnázia a učiliště". Řešením vidím takovou formu testu a zejména jeho hodnocení, kde budou nastaveny pro jednotlivé typy SŠ hodnoty, kterých by pro dobrý výsledek měly dosáhnout (kdy např. pro dobré učiliště bude průměr okolo 40 percentil a pro gymnázium okolo 80 percentil). Takové typy testů samozřejmě mohou, ale nemusí být přímo součástí maturitní zkoušky, takže bych ani nebyla proti variantě zrušení "státní maturity" a uvedené povinné srovnávání všech studentů SŠ provést samostatně z ČJ, MA a cizího jazyka např. v polovině posledního ročníku. |
| Nemusí mít každý občan maturitu, dobrých řemeslníků je velká potřeba. |
| Nizsi uroven maturity by mela garantovat minimalni uroven znalosti vsech maturantu, at uz na gymnaziu nebo stredni odborne skole. Vyssi uroven maturity by mela garantovat minimalni profesni uroven maturantu (napr. na stredni skole oboru elektro by mohla byt vyssi uroven z matematiky povinna) a take studentu VS, na ktere prispiva stat. - Do vypoctu prispevku VS na studenta by se zapocitali jen studenti, kteri maji z vyssi urovne maturity vysledek lepsi nez stanovene minimum. Kazdy obor by mel stanovene predmety (a k nim minima) pozadovane pro prijeti. Pokud VS prijme studenta, ktery pozadavky nesplnil, stat jej do vypoctu prispevku nezahrne. |
| Unifikovaná MZ přizpůsobovaná "průměrnému" středoškolákovi přispívá k unifikaci středních škol (chceme jednotnou SŠ?) a škodí hlavně gymnáziím. Zvláště jsou-li možné dvě úrovně MZ. Společná MZ měla původně vygenerovat ty školy, kde nelze výstupní úroveň považovat za MZ. Ale přizpůsobení se "politicky průchodné" úrovni MZ tlačí úroveň dobrých škol (gymn a klasické SOŠ) dolů, tím snižuje kvalitu stř. vzdělání obecně a globálně vzato dělá postupně z naší země montážní závod pro vyspělejší ekonomiky. Dokonce se obávám, že celý tento degenerativní proces je řízen zvenku a při úrovni našich politiků je v klidu přijímán, ne-li rovnou podporován. |
| Drahé. Nepropojené (podle původních plánů) s přijímacím řízením na VŠ. |
| Pokud vysoké školy vezmou jakéhokoliv maturanta ke studiu, je celá diskuse a "humbuk" okolo státních maturit zbytečný. |
| 1. Maturita je vizitkou a společenskou událostí školy, je to to poslední, před čím měli studenti respekt. Nač to bourat "statní maturitou". 2. Učí se podle RVP, což je "forma bez obsahu". Jak na to může navazovat státní maturita, což je "forma, která si žádá jednotný obsah". 3. Ať stát zavede státní srovnávací zkoušky potřebných druhů, ale ať to neplete dohromady s maturitou. |
| Maturita na gymnáziu by měla být povinná ve vyšších úrovních, možnost vybrat si nižší úroveň vede k tomu, že studenti nemají motivaci pro větší rozvoj a větší zájem o předměty. Výsledek maturitní zkoušky by měl být základem pro přijímání na vysoké školy. |
| Dokud nebudou "odběratelé" tj. zaměstnavatelé po "dodavatelích" tj. školách (na všech stupních) požadovat kvalitu a školství se bude řídit pouze názory studentů resp. mnohdy jejich rodičů, pak bude školství tam, kde je. Pohodlnost je lidskou přirozeností, proto většina studentů se snaží získat patřičné dokumenty (maturitní vysvědčení nebo VŠ diplom) bez ohledu na to, zda je škola něco naučila. |
| 8. a) z českého jazyka: znalost slov a gramatika, stylistika a česká a světová literatura b) z anglického jazyka: pasivní i aktivní dovednost mluveného i psaného oficiální stylu (odborný a úřední) c) z matematiky: (početní chyby ve všech, ale postupy dobře => projde s nejhorší známkou; jediný postup ze všech špatně => neprojde) d) z předmětu volitelného z i) fyzika, ii) chemie, iii) biologie, iv) cizí jazyk jiný než angličtina včetně latiny, v) historie a zeměpis, vi) metodika vědy a odborný styl |
| Maturita by měla mít zajištěnou takovou úroveň, aby měla dostatečnou váhu z pohledu vysokých škol, případně zaměstnavatele. |
| Maturita z matematiky NEMÁ SMYSL, pokud matematiku kterou učíme je jen soubor definic a pouček a příkladů, které by student v životě neřešil, pokud bychom ho k tom nepřinutili. Pokud by maturita z matematiky (základní varianta) byla více zaměřená na praktické použití - statistika, finanční matematika, má smysl, že by studenti z matematiky povinně maturovali, jelikož tyto témata budou vyžívat v celém dalším životě. Samozřejmě studenti, kteří chtějí jít na technické školy, potřebují nejen tyto praktické použití matematiky, ale také dostatečný matematický základ, aby pro ně matematika vysoké školy nebyl příliš velký skok. |
| Je zarážející, co Cermat po takové době a za ty peníze dokázal vytvořit. Když už se zjistilo, že něco nefunguje a výsledky našich studentů se v mezinárodním srovnání podstatně zhoršily, nebylo by načase se zamyslet, kdy a proč jsme na tom byli lépe, a třeba se vrátit než zas uvádět do praxe další nedomyšlené pokusy? |
| Dle mého názoru: o nikom, kdo nemá maturitu z matematiky nelze říci, že má středoškolské vzdělání. |
| Maturovat z matematiky na gymnáziu a odborných školách by měl každý v rámci státem požadované maturity, tj. ve společné části. Požadavky by měly být přiměřené (co nejnižší) s ohledem na inteligenci většinové populace. Proces zkoušení a vyhodnocování spravedlivý a jednoduchý - tj. jen písemně s vyloučením lidského faktoru při opravě a hodnocení. Matematicky zdatné jedince bych směroval na maturitu z matematiky v profilové části. |
| Maturita je nezbytmá součást středoškolské vzdělanosti. Základní vzdělanost v matematice má širší význam téměř pro celé další vzdělání a uplatnění v životě. |
| Myslím si, že by měla maturitní zkouška z matematiky mít společnou část, která by byla centrálně zadávána a byla by z předem daných téma či příkladů (vybrala by se jedna sbírka a podobné úlohy by byly v maturitě) pro všechny gymnazisty, soš i sou. (všichni by měli stejné šance bez ohledu na dotace hodin, protože by bylo jasné, co se mají učit) A pak by byla část školní, kterou by gymnaziální studenti měli povinnou a část školní pro studenty soš a sou, která by byla nepovinná. Gymnaziální studenti by pak měli další povinné a nepovinné zkoušky z dalších předmětů, které by měli zadané od ředitele gymnázia. Studenti soš a sou by také měli povinné a nepovinné zkoušky od ředitele soš a sou dle svého zaměření, nezapomínejme, že studenti soš a sou mají navíc praktickou část maturitní zkoušky. Učila jsem na soš a sou a vím, že toho mnohdy měli mnohem víc, než studenti gymnázia. |
| k otázce č. 1 - 2. možnost není formulována přesně, GY, SOŠ náleží do kategorie druhů škol, OU je typ školy, která patří do kategorie spec. školství a zde obory vzd. ukončené MZK nevyučují (správně mělo být uvedenou SOU); 2. otázce nerozumím, co je to akademickáxodborná maturita?; ad 3. formulace otázky není přesná- pokud jsou v rámci př. řízení na školu přijati žáci, kteří na školu nepatří a díky nízkým nárokyům učitelů se dostanou až do posl. ročníku, tak tam má potom škola přitvrdit a pustit k MZK jen 70% žáků?; ad 8. ČJL, CJ, M/SVZ (volba); ad 11. otázka není přesně formulována, není specificky uvedeno u MZK, žák své min. znalosti z MAT prokazuje úspěšnou klasifikací za každý ročník, škola může např. v rámci ŠVP vytvořit v posl. r. studia tzv. komplexní pís. práci z tzv. "základního učiva"; ad 12. v posl. r. třeba pouze s 1 hodinou týdně-zohlednit proces zapomínání, u př. zkoušek na všechny VŠ se MAT vyskytuje i ve skryté podobě (např. úlohy v testech studijních předpokladů); ad 15. upadající úroveň nesouvisí pouze se způsobem financování škol podle počtu žáků (existuje větší nabídka než poptávka, prakt. nulová nebo formánlí optimalizace sítě SŠ, nízké nároky na žáky při vstupu na SŠ-možnost pouze př. řízení a ne př. zkoušek) |
| Jsem pro zachovat povinný obsah učiva v jednotlivých ročnících a možnost doplnění či prohloubení podle typu školy, schopností žáků. |
| Státem garantovaná část by měla zaručit elementární znalosti. Nemůže být středoškolákem kdo má např. potíže s úpravou výrazů typu složený zlomek nebo stanovení exponentu při dělení mocnin deseti... (= takový student by se vůbec neměl k maturitě dostávat, ale přes procentní hranici úspěšnosti i u státní maturity nyní prochází) Měla by účinně zamezit možnostem obchodování s maturitním vysvědčením resp. komercionalizaci s výsledkem "vzdělání bez znalostí". |
| neuvěřitelně byrokratické, časově náročné, finančně nákladné |
| V případě realizace dvou úrovní maturitní zkoušky je třeba zaručit, aby vyšší (náročnější) část byla akceptována vysokými školami. Jinak je vyšší úroveň demotivující a nemá pro samotné výsledky maturit žádný význam. V dnešní době je to potom další zbytečné plýtvání financemi. Dále bych vrátil mezi maturitní předměty povinně matematiku. Rozvíjí a podporuje logické myšlení, které u současné mladé generace vytrácí. |
| Zkouška z matematiky by měla být součástí každé maturity, pro humanitní zaměření by měla být méně náročná. |
| 1. Někde bych připustil záměnu matematiky za (kombinaci) přírodovědný předmět (fyzika, biologie, chemie, VT). 2. Středoškolák by se měl orientovat ve společnosti (čeština+ zákl. historie, literatury, spol. věd, geografie), chápat zbytek světa (cizí jazyk aspoň pasivně) a znát principy, na kterých naše civilizace funguje (matematika, technika (fyzika,ekonomie)+základy biologie, chemie) 3. V diskusi se snažit oddělit (vyjasnit) co má být maturita: ukončení stření školy, nutnou podmínku pro výkon samostatného povolání, nebo předpoklad pro studium na VŠ(doklad o schopnosti se učit). Nemůže být všechno dohromady. Co vím, existuje přes 70 zákonů, kde se mluví o maturitě a úspěšně mixují všechny tři její polohy. 4. Je pravda, že (skoro) každý úspěšný člověk má maturitu. Není ale pravda, že maturita dělá úspěšného člověka. Proto nevěřím tvrzení, že když všichni budou mít tituly, tak budou všichni úspěšní. |