Ocenění pro Dr. Krupičku

Za celoživotní významné výsledky ve fyzice magnetismu a za zásluhy o rozvoj české fyziky byla RNDr. Svatoplukovi Krupičkouvi, CSc. v roce životního jubilea 90 let udělena pamětní medaile JČMF.

Dr. Krupička převzal medaili osobně na 5. zasedání výboru JČMF dne 19. května. Při této příležitosti pronesl: "Chtěl bych jenom připomenout, že z těch 90 let značná část byla nějakým způsobem spojena s Jednotou. Tehdy už na střední škole byla taková možnost, že v osmatřicátém roce, když jsme jaksi začali s vyšším kurzem fyziky, tak přijímali členy a já jsem se stal členem. To znamená, že člověk neodolá slevám, které měl jako člen a nakupoval knížky. Jinak vycházely tehdy v součásti toho Kruhu Úvod do diferenciálního a do integrálního počtu a tak dál. Později vyházela Cesta k vědění, která pro studenty a pro začínající byla velice dobrá a já dodnes pamatuju, jak na mě úžasně zapůsobil první svazeček, který vlastně predstavoval základ algebry od slovenského akademika Schwarze, slovenského matematika a pak následovaly další... To bylo to zázemí, které se postupně vytvářelo a zároveň ty vztahy. No a potom jsem se nějakým způsobem octl jinde, studoval jsme hudbu během války a po válce jsem šel na matfyz, tehdy na přírodovědeckou fakultu, a zase se obnovovala činnost Jednoty v plném rozsahu. Chtěl bych říct, že válečné období Jednoty bylo nesmírně významné při tom všem odříznutí ode vší intelektuální obce jak u nás tak v zahraničí. Když zavřeli vysoké školy, tak Jednota jednak vydávala uvody do studia oborů ve fyzice i v matematice. Zapojeni byli matematici Kořínek i Jarník. To bylo velice inspirující a nápomocné pro ty, teří chtěli nějakým způsobem přečkat to období zavřených vysokých škol a později se k oboru zas vracet. Dál tady byly knihy které se vydávaly a chtěl bych připomenout tu prozíravost se kterou byly vytištěno ohromné množství Nachtikalovy fyziky už pro případ, že se otevřou znovu vysoké školy. Takže to bylo k dispozici, zatímco jiné obory neměly vůbec žádné, nebo velmi málo učebnic, tak tady taková základní učebnice, která i mně pomáhala, byla k dispozici. Potom jsem se dostal zase po ukončení studií do kontaktu s Jednotou, když jsem ve spolupráci fyziků jednak z univerzity a jednak z akademie, když se zakládala fyzikální sekce, ve které jsem pracoval až do roku 94, tuším, kdy jsem končil. No a od té doby jsem spíš už z povzdálí sledoval s radostí, že všecky ty ideje, a přes všecky transformace, kterými se reagovalo na změny klimatu a změny doby, že tady to pokračování existuje. Dneska už je mě 90 a takže jen vzomínám. A děkuju, ta vzpomínka je vždycky milá."