Vystoupení předsedy JČMF RNDr. Josefa Kubáta na veřejném slyšení v Senátu Parlamentu ČR

Předneseno na veřejném slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR, 11. června 2013

Vážení přítomní,

dovolte mi úvodem předeslat, že JČMF, která byla založena 28. března 1862 a jejíž významné 150. výročí založení jsme si připomenuli na slavnostním setkání 28. března 2012 v pražském Karolinu, má po celou dobu existence v podstatě neměnné cíle: zlepšovat výuku matematiky a fyziky na školách všech typů, připravovat učebnice matematiky a fyziky, motivovat žáky a studenty ke studiu přírodovědných a technických oborů, vyhledávat talenty a pečovat o ně, podporovat a rozvíjet matematiku, fyziku a další technické obory jako vědu. Současný stav našeho školství nepokládáme za dobrý, a proto jsme předložili návrh na uspořádání tohoto veřejného slyšení v Senátu.

Ve svém vystoupení se vyjádřím ke čtyřem problémům.

1. Nejprve ke všeobecnému vzdělávání

Vzdělanost země je znakem jejího zdraví a její prosperity. Úloha všeobecného vzdělávání je nezastupitelná, je to hlavně úkol základních a středních škol. Právo na vzdělávání mají všichni občané, je to důležité i pro celou společnost. Právo na vzdělání nelze nikomu zaručit. Nemá-li žák zájem, potřebnou vůli, vzdělanost mu nikdo nevdechne. Oprávněně mluvíme o klesající úrovni znalosti našich žáků. Co je příčinou? Příčin je mnoho, často spolu souvisejí, je třeba je odstraňovat promyšleně a komplexně. Podle mého názoru je jednou z příčin zavedení RVP a ŠVP, celkové příliš liberální prostředí a nekoncepčnost školské politiky po roce 1989. Jen od roku 2000 MŠMT předložilo čtyři!!! „Dlouhodobé záměry naší výchovně vzdělávací soustavy" – v letech 2002, 2005, 2007 a 2011. Zrušení osnov pro jednotlivé typy a obory škol bylo učiněno bez vědeckých nálezů a zjištění, nebylo konzultováno s učitelskou veřejností, bylo nařízeno shora. Naučme se přiznat chyby a když se něco nepovede, vraťme se k tomu osvědčenému, k tomu, co fungovalo. Dnes je často škola posuzována podle toho, kolik má interaktivních tabulí, do kolika projektů jsou žáci školy zapojeni. V dnešní době jsou až příliš často vyslyšeni jedinci a různé iniciativní skupiny. Mnozí experti, kteří asi o škole a vzdělávání potřebný přehled nemají, kritizují, že na školách je dril, navrhují slovní hodnocení žáků apod. Škola bez námahy je jednoznačně nepotřebná! Škola se bez jistého minima drilu nikdy neobejde! Aby mohl žák s učitelem a spolužáky komunikovat, musí znát pojmy, jejich souvislosti. Komunikace a vyjadřování žáků jsou na velmi slabé úrovni. Je to mimo jiné i daň novodobé počítačové technice, kdy mnoho žáků spoléhá, že znalosti jsou „v konečcích prstů na klávesnici". Ve školství máme krizi. Jak se projevuje? Žáci mají stále slabší výsledky. Kdyby se použily písemné testy z přijímacích zkoušek před 15–20 lety, mnoho uchazečů o vysokoškolské studium by nebylo přijato na VŠ. Klesá motivace žáků (žáky studium nezajímá). Klesá autorita školy a učitele, narůstá napětí na školách, horší se vztahy mezi učitelem a žákem, roste agresivita žáků. Příčiny? Je příliš mnoho rychlých a nepřipravených změn. S podílem všeobecného vzdělávání jsme na jednom z posledních míst v zemích EU.

2. Příprava učitelů

Na školách musíme bojovat proti dvěma věcem. Proti lenosti žáků – je to věcí hlavně toho žáka, jeho pracovitosti a zodpovědnosti v jeho přípravě a přístupu ke studiu. A stejně tak musíme bojovat proti nudě ve třídě – a to je věcí učitelů. Odborná i lidská mdlost některých učitelů je nežádoucí. Vystudovat pedagogickou fakultu a stát se učitelem není dnes velký problém, ale stát se dobrým a kvalitním učitelem je už náročné. Jen učitel, který svůj předmět odborně i metodicky ovládá, rozumí tedy svému řemeslu, má rád děti a rád učí, může mít u žáků potřebnou autoritu. Jen takový učitel žáky správně motivuje k pracovitosti a zodpovědnosti. Dobří učitelé jsou základem úspěchu ve výchovně vzdělávacím procesu. Motivace je alfa a omega školy. Nejvíce se žáci naučí od učitele, kterého uznávají pro jeho odborné i morální vlastnosti. Úloha učitele je ve výchově i ve vzdělávání nezastupitelná.

Dnes se bohužel ke studiu učitelských oborů nehlásí právě nejlepší absolventi středních škol. Přesto je velmi třeba, aby všechny pedagogické fakulty a další vysoké školy, které vzdělávají budoucí učitele, velmi zvýšily nároky. Podle mého názoru by měly pedagogické fakulty připravovat učitele pro ZŠ; a filozofické, přírodovědecké fakulty, MFF UK a FJFI ČVUT pro školy střední. U nás celkem 19 fakult vychovává budoucí učitele.

Práce učitele v současné společnosti není náležitě oceněna, stále chybí program profesního růstu učitelů. Chci zdůraznit, že zvýšení platu učitelům je dvojznačné. Nikde není dokázáno, že toto zvýšení platu zkvalitnilo na školách výuku. S učiteli je třeba stále pracovat, učitelé se musejí celoživotně vzdělávat. Proto je potřebné, aby ředitelé škol měli finance a tím možnost vysílat učitele na semináře, konference. Uvědomme si, jak velké absence učitelů byly na školách před třemi lety, kdy se připravovala státní maturita, jak byla výuka narušována a jak nehorázně velké byly finanční náklady. O efektu silně pochybuji. JČMF systematicky v jednotlivých krajích i celostátně pořádá pro učitele ZŠ i SŠ semináře a konference. Ministr školství Petr Fiala 6. února letošního roku 2013 představil plán na zkvalitnění českých škol všech stupňů. Předložil 10 kroků, z nichž 5 se týká základních a středních škol a 5 vysokého školství. Krok druhý se týká posílení zájmu dětí o matematiku a technické obory, krok pátý snížení byrokracie a získání více času na výuku. Papír, jako mnohokrát už dříve, snese všechno. A tak mě zajímá, jak a kdo bude sledovat plnění těchto kroků?

3. Péče o talenty

JČMF je odborným garantem několika předmětových olympiád a soutěží. Skupiny vysokoškolských a středoškolských učitelů ve výborech předmětových olympiád připravují naše reprezentační družstva na mezinárodní olympiády a soutěže. Zdůrazňuji, že družstva na tyto mezinárodní soutěže vysílá MŠMT! Musí být proto naprostou samozřejmosti a povinností, že náklady v plné výši hradí MŠMT! Opak je však v současné době pravdou. V loňském roce MŠMT převedlo na Jednotu 80 % nákladů s tím, že zbytek má uhradit Jednota. A v letošním roce Jednota dostala jen 68 % nákladů!!! Chybí nám asi 450 tisíc Kč. Je absurdní, abychom reprezentaci ČR hradili z našich členských příspěvků. V letošním roce finanční náklady dorovnáme, ale naposledy! Pokud v příštím roce MSMT finanční náklady nepokryje v plné výši, na některou mezinárodní soutěž české družstvo nevyšleme. Nebude to na mezinárodním fóru naše ostuda, ale ostuda České republiky, potažmo MŠMT. Olympiád se dnes účastní 80–100 zemí z celého světa.

Chci zdůraznit, že JČMF, která organizuje dvě nejstarší olympiády matematickou a fyzikální od roku 1951, resp. 1959, je jediným subjektem, který má pro organizování celkem pěti soutěží odborné předpoklady a potřebnou kapacitu v podobě rozsáhlé sítě učitelů matematiky, fyziky a informatiky, vědeckých pracovníků v těchto oborech a má i mnoho mezinárodních kontaktů. Jednota českých matematiků a fyziků má přirozeně velký zájem v této činnosti péče o zájemce o studium matematiky a fyziky a dalších příbuzných věd i nadále pokračovat. Nechceme nic jiného, než vytvoření nutných podmínek pro organizaci, různá soustředění apod. Organizujeme soustředěni nejlepších řešitelů různých kategorií. Z finančních důvodů si musejí účastníci přispět na stravu. Zkusme požadovat na našich hokejistech, fotbalistech, tenistech, že si budou na soustředěních hradit stravu. Z čeho by to, chudáci, hradili? Čtyřčlenné družstvo tenistů doprovází určitě 6–10 členný doprovodný tým. My máme problémy, když nutně požadujeme, že každé družstvo na mezinárodní olympiádu mají doprovázet dva pracovníci.

Obdrželi jste materiál o české účasti na mezinárodní matematické olympiádě v posledních deseti letech. Další informace Vám v diskusním příspěvku podá předseda komise pro talenty při JČMF pan RNDr. Jan Kříž.

4. Nová maturitní zkouška

Jedním z nejvýznamnějších fenoménu české vzdělávací politiky po listopadu 1989 se stala společná část maturitní zkoušky. Před třemi roky jsme ji jako jasně nepřipravenou „politicky" rozjeli a nyní ji za jízdy upravujeme, předěláváme a tvoříme, přičemž konečný cíl jsme doposud ještě nestanovili. Takže jedeme někam a nevíme kam! Jednotná maturitní zkouška pro maturanty tří různých druhů škol: gymnázia – střední odborné školy – střední odborná učiliště je velkým omylem současné školské strategie. Mimo jiné je ve velkém rozporu s oprávněně kritizovanými RVP a ŠVP těchto škol, které mají jasně jiné vzdělávací cíle. Rozdílné typy vzdělávání, rozdílné programy vyžadují také rozdílnou maturitní zkoušku. Společnou maturitní zkoušku pro všechny druhy středních škol nelze vědecky obhájit a zdůvodnit. Je krokem, který negativně ovlivní úroveň vzdělávání v matematice na středních školách v ČR a v důsledku toho povede ke snížení konkurenceschopnosti ČR. Požadované znalosti a dovednosti jsou hluboko pod úrovní, která je u maturitní zkoušky například v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu, Francii a Velké Británii. Je nutné se ptát, na základě jakých vědeckých zjištění došlo k tak výraznému snížení požadované úrovně? Byly vypracovány komparační studie v zemích OCED? Byla problematika maturitní zkoušky z matematiky diskutována s odbornými matematiky VŠ z oblasti didaktiky matematiky? Jaká je odborná erudice a vzdělání navrhovatelů takové maturitní zkoušky? Pro gymnazistu je náročnost současné maturitní zkoušky z matematiky demotivující. Nebo je snad cílem chlubit se vysokým procentem maturantů populačního ročníku? Mnohem více je na místě stydět se!

Máme stanovený či ujasněný samotný smysl a cíl maturitní (státní) zkoušky? Podle mého názoru jejím základním smyslem je systematické a ucelené zopakování základních partií jednotlivých maturitních předmětů se zdůrazněním vzájemných souvislostí.

Nosnými předměty vzdělávání na ZŠ a SŠ jsou a musejí být: mateřský český jazyk, cizí jazyk (anglický jazyk) a matematika. Proto a nejen proto JČMF požaduje, aby se matematika stala třetím povinným předmětem společné části státní maturity a to třeba i postupně. Nejdříve na gymnáziích a následně na SOŠ. Čím dříve, tím lépe pro naše střední i vysoké školy. Pan ministr Petr Fiala uvádí, že to může být nejdříve v roce 2020, tedy třeba až v roce 2039?!? Měli bychom nejdříve upravit RVP G (pokud je konečně nezrušíme) a to tak, že zrovnoprávníme minimální dotací hodin na 12 hodin. Matematika má v současném RVP G jen 10 hodin a není povinným předmětem v maturitním ročníku. Maturitní zkouška z matematiky byl měla být zadána na dobu 3 hodin = 180 minut a musí obsahovat v poměru 1 ku 1 úlohy s uzavřenou odpovědí a úlohy s otevřenou odpovědí.

Letošní uváděná 20% neúspěšnost v matematice mě vůbec nepřekvapuje. Je to však výrok, který nemá správnou vypovídající hodnotu. Je třeba uvádět procento neúspěšnosti zvlášť u gymnázia, zvlášť u středních odborných škol a zvlášť u středních odborných učilišť. Je třeba si uvědomit, že samotná státní maturitní zkouška, a zvláště pak v současné podobě, kvalitu vzdělávání v žádném případě nezvýší. Bohužel lze předpokládat, že někteří učitelé se mohou zaměřit jen na jednoduché příklady z dosavadních maturitních testů a tím půjde úroveň znalostí prudce dolů. Měli bychom udělat důslednou analýzu současného stavu a přiznat, co jsme udělali špatně. Velkým problémem po dobu tříleté existence státní maturitní zkoušky je opisování. Dokud MŠMT a ČŠI tvrdě nezasáhne proti ředitelům a učitelům škol, na kterých se opisuje, bude se opisovat i dál a budou se „vyrábět" úspěšní maturanti.

Celý maturitní test byl pro gymnázia a SOŠ nepřiměřeně lehký. S kolegyní Janou Plíškovou ze ZŠ Resslova v Pardubicích jsme z maturitního testu vybrali 16 příkladů, které odpovídají probírané látce základní školy. Za úspěšné vyřešení těchto 16 příkladů lze dosáhnout 33 bodů z 50 možných u maturitního testu. Jeden příklad omylem zadán nebyl a tak 15 žáků řešilo 15 úloh s možným ziskem 31 bodů. Maturant byl úspěšný, když z 50 bodů získal aspoň 17 bodů, tedy stačila třetinová úspěšnost. Tři žáci dosáhli 25, 17 a 17 bodů, tedy by dokonce odmaturovali jen z látky ZŠ!!! Celkově z 15 žáků 9. roč. dosáhlo (bez přípravy!!!) třetinovou úspěšnost 10 žáků, a z 34 žáků 8. roč. 19 žáků. Zamysleme se nad tím!