Přednáška prof. Peregrina "Zrod moderní logiky"

Za skutečný počátek moderní logiky můžeme považovat Fregův spisek Begriffsschrift, ve kterém Frege navrhl cestu, jak reformovat přirozený jazyk, který je médiem naší argumentace, opodstatňování a dokazování (včetně matematického), do podoby přesně vymezené struktury, v jejímž rámci by bylo možné inventarizovat přípustné kroky důkazů. Hilbert poté usoudil, že když už máme strukturu, která vzešla z idealizace přirozeného jazyka, můžeme ji prozkoumat z čistě matematického hlediska; a že v jistém smyslu se můžeme pokusit převést i problém pravdivosti na problém určitého druhu výpočtu. Omezení, na která Hilbertův ambiciózní program naráží, pak předvedl Gödel, který tím také ukázal nutnost jasnějšího uchopení vztahu mezi syntaxí a sémantikou, než jaký byl do té doby běžný. Na uchopení sémantiky v rámci logické teorie pak usilovně pracoval Tarski, který tak víceméně završil vybudování toho, co dnes vnímáme jako základní rámec moderní formální logiky. Vztah takto konstituované matematické logiky k původní agendě logiky, jakožto teorie argumentace, opodstatňování a dokazování, však zdaleka není neproblematický.