Fyzika 20. století přinesla dva nové pohledy na svět: kvantovou teorii a teorii relativity. Jedním z cílů moderní teoretické fyziky je sjednotit tyto teorie do jednoho celku. V oblasti mikrosvěta je posledním obecně přijímaným úspěchem standardní model elementárních částic založený na spojení speciální teorie relativity s kvantovou teorií. Standardní model umožňuje popsat elektromagnetickou, slabou a silnou interakci. Stranou zůstává gravitační interakce, jejíž mimořádně úspěšnou teorii představuje obecná teorie relativity, která se uplatňuje v astrofyzice a v kosmologii.
V přednášce si všimneme některých Feynmanových výsledků a názorů, které se týkají teorie relativity. Připomeneme jeho podíl na vzniku kvantové elektrodynamiky, která otevřela cestu k sjednocování fyziky. Dále se budeme zabývat Feynmanovým zájmem o teorii gravitace, zejména jeho argumentem pro názor, že gravitační vlny přenášejí energii. Tento názor byl nedávno patrně definitivně potvrzen pozorováním. Uvedeme dále Feynmanovo podivuhodné shrnutí Maxwellovy nekvantové elektrodynamiky do pouhých tří rovnic, jak je uvedeno v jeho Přednáškách o fyzice.
Zmíníme ještě několik zajímavých námětů k přemýšlení, které dávají Feynmanovy přednášky o fyzice. V této souvislosti si dovolíme vznést kritickou výhradu k Feynmanovu vysvětlení paradoxu hodin, jak je uvedeno ve zmíněných Přednáškách.