450 let od narození Johanna Keplera – seminář, 10. ledna 2022

450 let od narození Johanna Keplera – seminář, 10. ledna 2022

Johannes Kepler se narodil před 450 lety – 27. prosince 1571.
Členové JČMF a další zájemci si toto výročí připomněli odpoledním seminářem
v pondělí 10. ledna 2022 v aule Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. Setkání se zúčastnilo asi 80 posluchačů.
Všichni vzpomněli přitom zároveň padesátého výročí pojmenování
gymnázia po Janu Keplerovi. Záznam z tohoto odpoledne najdete v odkazu: https://youtu.be/MxMzSgeaYRs
Předseda Ústřední komise Matematické olympiády doc. RNDr. Tomáš Bárta, Ph.D., předal diplomy
a medaile úspěšným řešitelům Matematické olympiády.
Zástupci JČMF předali vedení gymnázia keplerovský reliéf - dílo Zdeňka Kolářského
a kromě 7 přednášek
také vyhlásili nové pojmenování planetky
podle pražského podporovatele Johanna Keplera - rektora univerzity Martina Bacháčka.

V keplerovském odpoledni postupně vystoupili:
Seminář zahájil doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., předseda České fyzikální společnosti .
Poté se ujal slova senátor a dlouholetý ředitel GJK Mgr. Jiří Růžička.
Podrobně vysvětlil historii místa, původně domu Jakuba Kurtze ze Senftenavy,
kde se ubytoval Tycho Brahe s rodinou a později se také v domě usadila rodina Johanna Keplera.
Prof. PhDr. Jan Royt, prorektor UK , nám ve svém příspěvku přiblížil rudolfinskou Prahu.
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., z FEL ČVUT v Praze všem srozumitelně vysvětlil Keplerovy zákony.
Se zcela aktuálním tématem: důkazem Keplerovy hypotézy o nejtěsnějším uspořádání koulí z roku 2017
nás seznámil prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc., z MFF UK.
Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., AÚ MFF UK, promluvil o dokladech Keplerovy spolupráce s pražskou univerzitou.

Po krátké přestávce Ing. Jana Tichá, ředitelka Planetária v Českých Budějovicích a hvězdárny na Kleti,
předsedkyně komise pro pojmenovávání malých těles Sluneční soustavy Mezinárodní astronomické unie ,
vyhlásila nové pojmenování planetky

číslo 161230 Martinbacháček.

Bacháček byl rektorem university, věnoval se důkladně zvyšování vzdělanosti v českých zemích a byl přítelem Johanna Keplera.
Dále se Jana Tichá věnovala souvislostem Keplerova studia s tzv. Betlémskou hvězdou,
tedy stanovením počátku letopočtu podle narození Ježíše Krista.
RNDr. Miroslav Šlechta z Astronomického ústavu AV ČR se zabýval vývojem dalekohledů od doby Keplerovy
a na závěr doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D., z FIT ČVUT v Praze, která seminář také moderovala,
krátce vysvětlila pokus Keplerova přítele, Williama Schickarda o konstrukci nejstaršího mechanického kalkulátoru z roku 1623 a popsala jeho osud.

Johannes Kepler (1571-1630) je nejčastěji spojován se třemi zákony o eliptickém pohybu planet,
z nichž první dva objevil v Praze a třetí později, v době, když žil v Linci.
Dvanáct let v Praze ve službách císaře Rudolfa II. znamenala pro Keplera nejlepší léta jeho života,
vydal zde více než třicet prací a stal se respektovaným vědcem.

Zahájil zde např. práci na přípravě Rudolfinských tabulek, které měly sloužit k výpočtům poloh planet v libovolném čase.
Pracoval na nich celé čtvrtstoletí, svou přesností překonaly všechny dosavadní tabulky.
K usnadnění výpočtů si brzy po objevu logaritmů zhotovil vlastní logaritmické tabulky,
ocenil jejich výhody a používal je i při skutečných výpočtech.
Jeho mladší přítel a pomocník William Schickard vytvořil pro Keplera k usnadnění výpočtů mechanický počítací stroj.

Napsal mu: "Vše, co jsi spočítal ručně, můžeš zkontrolovat mechanickou cestou …"
a cenil si Johanna Keplera "jako hvězdy první velikosti na matematickém nebi" (1630).

Keplerova teorie dalekohledu, objev úplného odrazu světla, lomu světla hranolem, vysvětlení dvojité duhy,
výklad funkce oka znamenaly důležitý pokrok ve vývoji optiky.
Dalekohled, podle jeho návrhu sestrojený, se dodnes jmenuje na jeho počest Keplerův.
Poznáte ho: Dává převrácený obraz.

Keplerova metoda určování objemu rotačních těles, např. ve tvaru citronu, hrušky, švestky, olivy a hlavně vinného sudu,
přispěla k vývoji integrálního počtu.
Keplerovy objevy pravidelných nekonvexních těles (hvězdicovitých)
a studie o tvaru a vlastnostech sněhových vloček patří k počátkům topologie a krystalografie.

V pojednání Novoroční dárek aneb o šestiúhelníkové sněhové vločce rovněž najdeme slavnou
Keplerovu hypotézu o nejtěsnějším uspořádání koulí,
která byla dokázana až ve 21. století kanadským matematikem Thomasem Halesem.
Její důkaz byl publikován a přijat až roce 2017.

V říjnu roku 1604 měl Johannes Kepler možnost spatřit a pozorovat "novou hvězdu" – výbuch supernovy vzdálené 20 000 světelných roků od Země, který popsal v díle O nové hvězdě v patě Hadonoše .
Jako jeden z prvních astronomů také pozoroval sluneční skvrny. Původně se zmýlil, protože považoval pozorovaný jev za přechod planety Merkur přes sluneční disk. Je to ukázka toho, že cesty vědeckého poznávání nejsou vždy přímočaré. Kepler patří mezi málo vědců, kteří vzácně popisují své myšlenkové postupy a dovolují nám tak nahlédnout do své myslitelské dílny.

Připomeňme ještě význam Keplerovy bohaté korespondence z Prahy. Po Galileiho objevu Jupiterových měsíců dalekohledem odpověděl na zprávu o tomto objevu v díle Sidereus nuncius (Hvězdný posel) v dopisech objeviteli, ale i dílem Rozprava s hvězdným poslem. V prosinci roku 1610 oznámil Galileo šifrovaně nový objev a Johannes zprávu vyluštil.
Dozvěděl se, že "Venuše ukazuje tytéž fáze jako Měsíc", tedy že rotuje.

"Až sem dospěl můj sen ...", píše Johannes Kepler ve spisu, který vznikl v Praze
a koloval tehdy ve městě i jinde v opisech (Sen čili posmrtné dílo o měsíční astronomii, Zaháň, 1630).
V díle uvažuje o fantastické cestě na Měsíc a usuzuje, že taková cesta je možná. Je to jedno z prvních děl sci-fi.

Často byl Kepler žádán o sestavení horoskopu. Jeho víra v působení postavení planet na osud člověka byla opravdová. Mezi asi 800 dochovanými horoskopy najdeme nejen ten slavný pro Valdštejna, ale možná překvapí, že sestavil horoskop i pro sebe. Počátkem roku 1602 vydal v Praze spis O jistějších základech astrologie. V něm zavrhuje pouhé hádání z hvězd, ale připouští, že jisté postavení planet při narození může ovlivnit budoucnost narozeného. Hledá také souvislost mezi harmonií v hudbě a uspořádáním planet. Před svým odchodem z Prahy v roce 1610 vydal ještě jedno pojednání o astrologii Třetí zasahující [do jednání], kde přijímá roli třetího, hledá střední cestu a doporučuje odpůrcům astrologů, aby
"s vaničkou nevylévali dítě …".

V rudolfinské Praze žil asi na šesti místech – v Thunovské ulici na Malé Straně v domě barona Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchelu, potom v blízkosti Emauz, na Hradčanech v domě Jacoba Kurtze (Curtia) ze Senftenavy na místě dnešního Gymnázia Jana Keplera, další byt našel v koleji krále Václava na Ovocném trhu díky Martinu Bacháčkovi a nejdéle snad žil v domě U Francouzské koruny v Karlově ulici č. 4. Nakonec při své poslední návštěvě v roce 1628 pobýval krátce na malostranské straně Kamenného mostu v domě U Velryby.

Od 17. století se jeden obrovský kráter na Měsíci jmenuje Kepler. Na jeho počest byl také
v 21. století po Johann Keplerovi pojmenován vesmírný teleskop. Byl vypuštěn v březnu 2009
a během své devítileté činnosti v hlubokém vesmíru – především v souhvězdí Labutě a Lyry - objevil více než 2 600 planet existujících mimo naši soustavu.

Alena Šolcová, 1/2022