Před necelými dvěma lety nastal pro mnohé dlouho očekávaný okamžik - sonda New Horizons prolétla okolo trpasličí planety Pluto, která v době startu sondy byla označována ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků. Víc než rok posílala sonda všechna data na Zemi. Jejich zpracování ještě není ukončeno, ale už víme, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci, ledovými pohořími, dynamickou atmosférou, měnícím se klimatem a vyschlými řečišti. Zaslouží si Pluto opět povýšení mezi planety?
Místo konání:
Posluchárna E2 Univerzity Pardubice (výukový objekt EB, Studentská 95, Pardubice – vstup přes Dopravní fakultu Jana Pernera)
V rámci Semináře aplikované matematiky prosloví doc. Ing. Pavla Karban, Ph.D. (vedoucí katedry elektrotechniky, ZČU Plzeň) přednášku na téma Výpočetní elektromagnetismus - nové trendy a výzvy. Přednáška se uskuteční v úterý 4.4. ve 12:30 v posluchárně EC1 budovy FEI VŠB-Technické univerzity Ostrava.
Místo konání:
Posluchárna EC1 budovy FEI VŠB-Technické univerzity Ostrava.
Přednáška je věnována dvěma různým pohledům na pravděpodobnost. Prvním, objektivním pohledem, je pravděpodobnost výskytu náhodného jevu nazírána jako (objektivní) vlastnost daného jevu. Druhým, subjektivním pohledem, přistupujeme k pravděpodobnosti jako k našemu (subjektivnímu) stupni důvěry ve výskyt daného jevu. Subjektivní přístup k pravděpodobnosti umožňuje, aby výskyt jednoho a téhož náhodného jevu měl z pohledu dvou osob různou pravděpodobnost, zejména v důsledku odlišných informací.
Místo konání:
přednáškový sál 51-220 v budově Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Nad Stráněmi 4511.
Proč spolu neladí klavír a flétna? Jaké souzvuky již slyšíme jako falešné? Jak se dá naladit klavír nebo kytara, aby v určité tónině zněly krásně a proč v jiných tóninách potom neladí? Na čem závisí krása sborového zvuku?
Odpovědi na takové otázky přinese
V úvodu přednášky bude stručně vysvětlen smysl oboru chemické inženýrství, mimo jiné na příkladu základních postupů při pálení slivovice. Další část bude věnována využití fraktální geometrie a podivných atraktorů k popisu chaotického chování vícefázových systémů, jako jsou např. struktury řetízků bublinek CO2 ve sklence šampaňského. Zcela nealkoholická poslední část přednášky představí příspěvek Akademie věd k řešení závažných problémů a výzev, kterým čelí naše společnost.
Místo konání:
Posluchárna E2 Univerzity Pardubice (Studentská 95, Pardubice-Polabiny, výukový areál EB)
Osnova přednášky:
- Fosilní paliva, jejich význam a přinos pro rozvoj lidské civilizace.
- Koloběh oxidu uhličitého, jeho ovlivnění spalováním fosilních paliv.
- Důsledky růstu koncentrace oxidu uhličitého v zemském obalu.
- Řešení dekarbonizace dohodnuté na celosvětové úrovni (Pařížská dohoda).
- Řešení dekarbonizace dohodnuté na úrovni EU (Zimní energetický baliček).
- Vývoj urbanizace území, vliv fosilních paliv, vzdělání a dopravy.
- Základní principy čtvrté průmyslové revoluce (Průmysl 4.0).
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách)
Matematik Martin Gardner psal přes 25 let sloupky matematických her do prestižního časopisu Scientific American - vždy se snažil ukázat nový a neokoukaný problém a jeho řešení. Kniha, která patří k nejoceňovanějším ve svém oboru, obsahuje výběr 65 nejlepších matematických hádanek a logických úkolů, které potrápí mozkové závity, rozšíří možnosti uvažování a poučí o matematických a logických postupech. Součástí knihy jsou komentovaná řešení.
21. ročník konference - prezentace osobních zkušeností učitelů s vyučováním matematice a výsledků práce z různých oblastí didaktiky matematiky (přednášky, vystoupení, pracovní dílny, otevřené hodiny). Akce akreditována.
Místo konání:
Katedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK v Praze
V úterý 10. ledna 2017 v 17 hodin se budeme v semináři SEDMA věnovat
vývoji matematiky a jejího vzdělávání v Praze od Fr. Jos. Gerstnera, prof. vyšší matematiky, a Stanislava Vydry prof. elementární matematiky, do poloviny 19. století.
Téma uvede a přednáší:
Miroslava Otavová, VŠE Praha
Vztahy Josefa Ladislava Jandery a Bernarda Bolzana
Matematika v Praze v první polovině 19. století.
Právě vychází nové číslo časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. Přináší geometrický rozbor a zobecnění tzv. Dudeneyho přívěsku, článek z oblasti biofyziky o kráčejících proteinech a další příspěvky.
Obsah PMFA 4/2016
Vlastimil Dlab: Porozumění Dudeneyho přívěsku a dělení obrazců
Zdeněk Lánský: Kráčející proteiny v nitru živých buněk
Ľubomíra Dvořáková, Jiří Veselý: Anketa L'Enseignement Mathématique a Matyáš Lerch
Rudolf Dvořák: Pražské období Ernsta Macha a jeho práce z oblasti akustiky a dynamiky plynů
Marie Holíková: O Pickově vzorci a rozměňování peněz
Zprávy a oznámení
Jubilea
Nové knihy
Starší čísla Pokroků matematiky, fyziky a astronomie jsou k dispozici na DML-CZ; v současnosti jsou zpřístupněny plné texty až do čísla 3/2015.
Přednáška Mgr. Jany Doležalové ze Základní školy Vimperk, Smetanova 405.
Anotace přednášky:
Zanzibar a Senegal – země sice obě africké, ale přesto velmi rozdílné. Najdeme zde krásnou přírodu, ale překvapivě i velice zajímavé školství. Objevila jsem, že srdce matematika zde nenadchnou pouze učební pomůcky a radost dětí z možnosti se učit, ale i naprosto „logický“ jazyk. Fotografie z cest, vyprávění z putování po školách, ale i nějaká hádanka či něco k ochutnání z Afriky se v naší společné chvilce najde.
Místo konání:
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Jeronýmova 10, posluchárna J308
