Pardubická pobočka

O Einsteinově vztahu k náboženství panují někdy zkreslené názory. Přivlastňují si jej věřící i skeptikové, někdy dokonce ateisté. V přednášce vycházíme z toho, co Einstein o svém vztahu k víře skutečně napsal, a snažíme se zařadit jeho myšlenky do širšího kontextu.

Fyzikální jednotky a politika v historii. Dosavadní definice některých fyzikálních jednotek, zejména kilogramu, nevyhovují z metrologických hledisek. Perspektiva: definice přes základní fyzikální konstanty. Výkonové váhy versus Avogadro. Nové kilogramové závaží s nanometrovou přesností. Název "kilogram" (základní jednotka s násobnou předponou) není vhodný, ale co s tím jménem? Tomuto a příbuzným problémům bude věnována další přednáška doc. Obdržálka na Univerzitě Pardubice.

Oblaka můžeme na obloze vidět téměř každodenně. Přinášejí nám životodárné a někdy i ničivé srážky. Dokážeme ale klasifikovat jejich tvary, určit jejich výšku, složení či způsob vzniku a předpovědět, ze kterých bude pršet? Oblaka často tvoří rozsáhlejší oblačné systémy, které můžeme v současné době pozorovat pomocí meteorologických družic. Mezi nejrozsáhlejší z nich patří například atmosférické fronty, které známe z našeho každodenního počasí, ale i tropické cyklóny, pojmenované v různých částech světa názvy jako například hurikán, tajfun apod.

Ukázky a výklad různých typu evropských ladění.
Vhodné pro všechny - od laiků ve fyzice i v hudbě až po odborníky v obojím.
Laik např. pochopí, proč "rovnoměrně laděný klavír" nemá černé klávesy mezi bílými rovnoměrně, ale ve skupinách 2+3, odborník mj. uslyší i uvidí rozdíl mezi velkým (CD) a malým (DE) celým tónem od téhož tónu a potěší se rozdílem týchž klasických skladeb v různých laděních (Aristoxenes, temperované).

Když se podíváme na zimní souhvězdí Orion, které představuje bájného lovce, nemůžeme přehlédnout výraznou červenou hvězdu Betelgeuse v levém rameni postavy. Jde o druhou nejjasnější hvězdu souhvězdí. Jedná se o červeného veleobra, jehož rozměr se odhaduje na tisícinásobek velikosti Slunce. Hmotnost této hvězdy je přibližně dvacetinásobkem sluneční hmotnosti. Betelgeuse je výjimečnou hvězdou v závěrečné fázi svého vývoje, takže můžeme takřka v přímém přenosu pozorovat poslední smrtelné křeče umírajícího veleobra.

Setkání učitelů SOŠ a SOU konané v rámci projektu z OP VK Matematika pro všechny.

Rámcový program:
1. Aktuální problémy vyučování matematice na odborných školách
2. Státní maturita z matematiky
3. Poslání projektu
4. Struktura webových stránek
5. Pracovní dílny a přednášky týkající se projektu

Přihlásit se je možné do 20. října 2012 na adrese Mgr. František Procházka, SPŠ Chrudim, Čáslavská 973, 537 01 Chrudim, e-mail: prochazka.frantisek@sps-chrudim.cz.

V přednášce bude popsán mechanismus vývoje jazyka matematiky. Nejprve bude zavedeno šest parametrů, které umožňují popsat vývoj jazyka matematiky: logickou sílu, expresívní sílu, metodickou sílu, integrativní sílu, explanatorickou sílu a konstitutivní sílu. Na příkladu jazyka algebry pak bude ukázán mechanismus, pomocí kterého se příslušné parametry jazyka mění.

Společnost učitelů matematiky (SUMA) Jednoty českých matematiků a fyziků a pardubická pobočka JČMF oznamují, že jsou nuceny zrušit "Celostátní setkání učitelů matematiky na gymnáziích", které se mělo uskutečnit v Pardubicích ve dnech 12.-14.9.2012.

Důvodem je, že nemůžeme z rozpočtu projektu "Matematiky pro všechny" všem účastníkům uhradit veškeré náklady tak, jak jsme původně plánovali. V tak krátké době nejsme schopni zajistit instituci, která by plánované setkání zorganizovala včetně zajištění akreditace.

Přednáška se soustředí na celkový kontext, jenž mapuje Heisenbergovu rozporuplnou roli v době nacistického Německa a v poválečné atmosféře denacifikace ve vztahu k tendenčně vytvořenému obrazu o činnosti německých vědců v uranovém výzkumu. Od devadesátých let 20. století mají historici vědy k dispozici řadu průkazných archiválií, které destruují desítky let trvající legendu o německých vědcích v čele s Heisenbergem, kteří z morálních důvodů nechtěli vyrobit atomovou bombu pro Hitlera.

Kvantová teorie, nezbytná pro popis mikrosvěta, postavila v minulém století fyziky před úplně nové paradigma. Kvantové systémy se totiž chovají mnohem podivněji, než ty, které známe z klasické fyziky. Přednáška zrekapituluje principy kvantové teorie a vlastnosti kvantových systémů, podrobněji - nicméně elementárním způsobem - pojedná o tzv. Bellových nerovnostech a nakonec stručně představí základy kvantové komunikace a kvantového zpracování informace.

Galileo Galilei se snažil svou teorii o pohybech Země prokázat fyzikálními argumenty, které ovšem nesly pečeť své doby. Přednáška posuzuje, nakolik jsou přesvědčivé z hlediska dnešní fyziky a nakolik je pozdější rozvoj teorie a pozorování posílil.

Éra moderní astronomie začala sestrojením dalekohledu v Holandsku roku 1608. Nový přístroj zdokonalil a proslavil Galileo Galilei. Převratnou konstrukci astronomického dalekohledu navrhl v Praze Johannes Kepler. Mezníkem ve vývoji bylo použití zrcadla jako objektivu dalekohledu. Pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1871 William Herschel novou planetu Uran. V polovině 19. století byla k záznamu pozorování poprvé použita fotografie. Pomocí velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní poznatek astronomie 20. století.

Za skutečný počátek moderní logiky můžeme považovat Fregův spisek Begriffsschrift, ve kterém Frege navrhl cestu, jak reformovat přirozený jazyk, který je médiem naší argumentace, opodstatňování a dokazování (včetně matematického), do podoby přesně vymezené struktury, v jejímž rámci by bylo možné inventarizovat přípustné kroky důkazů. Hilbert poté usoudil, že když už máme strukturu, která vzešla z idealizace přirozeného jazyka, můžeme ji prozkoumat z čistě matematického hlediska; a že v jistém smyslu se můžeme pokusit převést i problém pravdivosti na problém určitého druhu výpočtu.

Ing. Karel Katovský, Ph.D., který se zabývá fyzikou jaderných reaktorů, bude přednášet o havárii, k níž nedávno došlo v elektrárně Fukušima v důsledku ničivého zemětřesení a tsunami.

Na semináři vystoupí doc. RNDr. Rupert Leitner, DrSc. s přednáškou o výsledcích experimentu ATLAS na urychlovači LHC, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. se bude zabývat otázkou, kde jsou hranice kvantového světa a doc. Ing. Štefan Zajac, CSc. bude hovořit o úspěších a problémech fyziky pevných látek. Seminář připravila pardubická pobočka ve spolupráci s Univerzitou Pardubice v rámci projektu Podpora technických a přírodovědných oborů MŠMT ČR.

Po šesti desetiletích odhalení struktury nukleových kyselin přináší výzkum nové aplikace, které se přesunuly z domény molekulární biologie do bouřlivě se rozvíjejících nanotechnologií. Seznamme se se základními stavebními kameny nukleových kyselin - nukleotidy. Nechme se okouzlit přesností rozpoznávání na molekulární úrovni - Watsonovým-Crickovým párováním. Ukažme si, jak lze číst informaci zakódovanou v uspořádání nukleových kyselin (včetně nových možností, které přinesl materiál oceněný Nobelovou cenou - grafen) a jak můžeme manipulovat s něčím tak jemným, jako jsou nukleové kyseliny.