Historickou jistotou člověka byl oheň, který se stal teprve v posledním dvoustoletí víc než pouhým zdrojem tepla. Bádání a následný vznik nauky o teple přinesly porozumění řadě přírodních zákonů a poukázaly i na analogie termodynamických principů v dalších oblastech (ekonomika, společnost). Nepřetržitý vzrůst spotřeby energie způsobil i nárůst rozporu mezi potřebami člověka a přežitím přírody. Kontinuální spalování fosilních paliv pro výrobu elektrické energie má svoje termodynamické a zdrojové meze, stejně jako limity související s depozicí vznikajících odpadů. To vedlo k renezanci původních zdrojů (vítr, slunce) v nových hranicích moderních věd (fotovoltaika). Neúprosný souboj těch, kdo hledají pokročilé způsoby získávání energie, a těch, kteří na tom chtějí jen profitovat, je obrazem současné rozporuplné společnosti – bez ohledu na to, zda se jedná o klasické zdroje, použití nukleární energie či využití biopaliv. Alternativní využití vodíku jako přenašeče energie má své opomíjené problémy, i když slibuje dosahování vyšších účinností v palivových článcích. Oblíbený koncept udržitelnosti (klima, skleníkový efekt) a související problém skutečné ceny energie je v mnoha oblastech zavádějící. Přednáška bude mít spíše populárně-vědecký než čistě odborný charakter.