Dnes zastávají vojenské radary řadu funkcí v letectví, v raketové technice, v lodní navigaci, ochraně vzdušného prostoru atd. Jejich rozvoj ve světě a ČR často přispívá k celkovému rozvoji radarů a vývoji nových technologií. Radary se v současné době velice intenzívně používají i v civilní oblasti, zejména v dopravě. Ve skutečnosti je civilní využití nesrovnatelně častější než ve vojenské oblasti (např. stovky milionů radarů pro automobily). V přednášce budou uvedeny některé vlastnosti šíření vln a principy některých radarových antén. Stručně budou charakterizovány monostatické a bistatické radary a popsány základní principy použité pro konstrukci „neviditelných“ cílů. Pro monostatické radary lze značně snížit pravděpodobnost detekce cíle (např. letadel či lodí) nepřátelskými radary tím, že se podstatně zmenší efektivní odrazná plocha. To z vojenského hlediska přináší výhodu, že se cíl může „nepozorovaně“ přiblížit, tzn. bude zpozorován mnohem později. Jsou ukázány základní možnosti, jak detekovat „neviditelná“ letadla a přínos československého (popř. českého) výzkumu, vývoje a produkce těchto zařízení s využitím multilateračního principu a pasivní koherentní lokace (PCL).