14. června 1868 se ve Zbyslavi u Čáslavi narodil Karel Petr, vynikající matematik, který dlouhá léta podporoval činnost Jednoty českých matematiků a fyziků, byl členem výboru, kromě jiných funkcí též jejím předsedou v letech 1922 - 1925 — a dlouholetým redaktorem Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky. Za své vědecké a učitelské zásluhy získal prof. Petr řady poct. Byl zvolen řádným členem Královské společnosti nauk, řádným členem České akademie věd a umění, čestným členem Jednoty a rektorem Univerzity Karlovy. Zemřel v Praze roku 1950.
Po maturitě na chrudimském gymnasiu odešel studovat matematiku a fyziku do Prahy na Univerzitu Karlovu. Zde se spřátelil s Františkem Nušlem, pozdějším profesorem české techniky, s nímž byl společně asistentem u prof. Augusta Seydlera. František Nušl ve svých vzpomínkách vypravuje, že jejich učitel - astronom „August SEYDLER sám byl výborným počtářem, dovedl sčítati celé sloupce čísel a při tom s námi hovořil jakoby nepočítal.
Za jeho milého vedení zamilovali jsme si číselné počítání a oba s vděčností na ty doby vzpomínáme. Vedli jsme jakousi vlastní domácnost. Měli jsme společnou pokladnu, do níž se ukládaly všecky došlé peníze, příspěvky
z domova, seminární podpory i Bolzanovo nadání, jež PETR získal prací
„O důkaze fundamentální věty z algebry" .
Karel Petr se zabýval především analytickou teorií čísel (22 prací). Věnoval se např. řešení Pellovy rovnice. Zabýval se aplikacemi teorie eliptických funkcí. Zaujaly ho také problémy invariantů algebraických forem. V analýze byl ceněn především pro tvorbu učebnic a srozumitelnost výkladu. Nezapomínal na důležitost numerických metod.
Připomeňme jeho jeho úvahu o vzdělávání:
„Specielně jest třeba, aby lidé ti již v mládí (ars longa, vita brevis) měli
k disposici pomůcky literární, vhodné směru jich ducha, a dále, aby byli na školách středních a vysokých lidé způsobilí vésti své žáky k účelnému myšlení a pozorování v různých oborech vědecké práce. Poměry u nás v naznačených dvou směrech se v poslední době lepší. Naše vědecká literatura stále roste;
v oboru věd exaktních (matematiky a fysiky) jest to hlavně zásluhou Jednoty Č. M. a F.; máme dvě university a život na nich jest stále čilejší. Doufejme, že během doby budeme se moci stavěti jakožto rovnocenní vedle jiných, v čele duchovní práce stojících národů! Daleká však cesta naše, kéž není marné naše doufání."
Rektorská řeč prof. PETRA o Bernardu BOLZANOVI svědčí o jeho hlubokých zájmech a o jeho snaze poznat a hájit pravdu. Tato snaha je jedním ze základních prvků jeho povahy a hlavním motivem jeho vědecké činnosti.
Ve styku s lidmi způsobila, že ti, kdož mu porozuměli se stali jeho oddanými přáteli a ti, kdož mu neporozuměli, nemohli mu odepříti úctu. Pod zdánlivě drsnou a nepřístupnou slupkou se skrývalo zlaté srdce. Karel PETR byl upřímným rádcem studentů a vůdčí postavou české matematiky.
Jeho láska k matematice neznala hranic. Byl vždy ochoten pomoci radou i skutkem tápajícím začátečníkům. A pro tuto jeho vlastnost budou naň dlouho vzpomínat všichni jeho nesčetní žáci, píše v Petrově nekrologu Karel Koucký. Přehled o vědecké práci Karla Petra najdete např. v příspěvku prof. Kösslera
z roku 1928. Vzpomeňme příspěvku prof. Petra nejen k vývoji matematiky,
ale také k rozvoji vzdělanosti u nás a k životu JČMF.
Alena Šolcová
Literatura:
Crkalová, Z.: Před 50 lety zemřel Karel Petr. Informace Matematické vědecké sekce JČMF, 2000, č. 54, 24–29.
Koutský, K. PAMÁTCE PROF. DR KARLA PETRA. Časopis pro pěstováni matematiky a fysiky, roč. 75 (1950), D341 – D 345.
Nušl, F.; Kössler, M.: Karel Petr. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 57 (1928), str. 169-182.
Petr, K.: Bernard Bolzano a jeho význam v matematice. Přednáška, kterou proslovil nastupující rektor Karlovy university Ph. Dr Karel Petr. Státní tiskárna v Praze. 1925.
Vaněčková, E.: Příspěvek ke vzpomínkám na prof. Karla Petra (1868-1950). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 45 (2000), str. 169-171.