Loučíme se s říjnem 2022 (Keplerova supernova 1604 - kvaterniony 1843 - Mersennova prvočísla 1952 - Newtonova fyzika a Laura Bassi 1711)

Loučíme se s říjnem 2022
A přidáváme pro každého něco:

9. října roku 1604 uviděl Johannes Kepler v zahradě univerzitní koleje Krále Václava v Praze
na Ovocném trhu čp. 573 supernovu dnes nazývanou „Keplerova nova“ v souhvězdí Hadonoše.
Kepler o tom napsal pojednání De Stella Nova in Pede Serpentarii (O nové hvězdě v patě Hadonoše, 1606).
Jedná se o supernovu v naší galaxii - v Mléčné dráze, která byla nepochybně pozorována pouhým okem.

-o-O-o-

16. října 1843 si uvědomil William Rowan Hamilton (1805_1865), jak násobit kvaterniony,
a podle tradice vyryl tu zprávu pod mostem Broom Bridge přes kanál,
když šel na zasedání Trinity College do Dublinu z hvězdárny v Dunsink,
kde působil jako královský astronom.
Příští rok můžeme oslavit 180. výročí. Viz pamětní deska níže:

-o-O-o-

17. října roku 1952, před 70 lety Derick Henry Lehmer (1905- 1991)
oznámil, že čísla tvaru (2^n −1) pro n = 2203 a n = 2281 jsou
Mersennova prvočísla s 664 a 687 ciframi.
Pomohl k tomu mu počítač SWAC (Standards Western Automatic Computer).
První výsledek trval 59 minut.
SWAC byl postaven v roce 1950 v Los Angeles.
Později potvrdil Robinson (1954).
Předpokládá se, že Mersennových prvočísel existuje nekonečně mnoho.

-o-O-o-

31. října roku 1992 (před 30 lety) připustil Vatikán, že Galileo Galilei měl pravdu,
když věřil, že Země obíhá kolem Slunce.
Stalo se tak po 13 letech vyšetřování papežovy komise historiků, přírodovědců a teologů.

-o-O-o-

31. října 1711 se narodila v Bologni Laura Bassi , jedna z prvních žen,
která získala místo na univerzitě v Itálii. Zabývala se především fyzikou
a podporovala Newtonovy myšlenky.
Měla respekt řady učenců, např. Voltaire jí 23. listopadu 1744 napsal:

Nejváženější dámo,
rád bych navštívil Bolognu, abych mohl říci svým spoluobčanům, že jsem viděl Signoru Bassi,
ale zbaven této pocty, věřím, že Vám spravedlivě vhodím k nohám tuto filosofickou poctu
v úctě ke slávě celého století. A protože v Londýně není žádná Laura Bassi, rád bych vstoupil
do Vaší boloňské akademie raději do anglické, i když z ní možná vzešel Newton.

Její přednášky uváděly studenty do newtonovské fyziky, ale nezapomínala ani na matematické metody.
Sama píše 14. června 1755 Flaminu Scarsellimu, boloňskému sekretáři u papežského dvora:

Je to šest let, co jsem začala dávat soukromé hodiny fyziky ve svém domě denně, po dobu osmi měsíců v roce.
Sama je podporuji, platím za veškeré potřebné vybavení kromě toho, které vyrobil můj manžel,
když přednášel filosofii. Třídy nabraly takovou dynamiku, že je nyní navštěvují lidé se značným vzděláním,
včetně cizinců, spíše než mládež.

V roce 1776 byla po dlouhé debatě jmenována profesorkou univerzity v Bologni. Vychovala do dospělosti 5 dětí.