Jste zde

Domů › Chystané akce

Videozáznamy akcí

Úvodem.

  • Zveřejňováním videozáznamů, nechceme ve většině případů nahrazovat fyzickou účast na akcích, kterou považujeme za prioritní formu, už pro eliminaci negativních jevů života v kyberprostoru.
  • Videozáznamy nejsou žádné studiové a režírované nahrávky, takže jsme rovněž limitováni:
    • dispozicí místa
    • aktuálními světelnými podmínkami
    • vyladěním obnovovacích frekvencí prezentačního počítače a zpětného projektoru, aby se potlačilo pruhování na promítané prezentaci, které lidský zrak odfiltrovává
    • grafickým provedením vlastní prezentace
  • Pokud potřebujete zvětšit velikost promítaného videa, je lepší změnit rozlišení monitoru, aby se přiblížilo rozlišení videa, tedy SD – 852x480 pixelů, než použít volbu zobrazení videa přes celou obrazovku, při které dochází k rozmazání obrazu.

Další akce jednoty

VLOŽENO 17. 10. 2024
Předávání Ceny Milana Odehnala za rok 2024, 16. 10. 2024.
Na úvod 89. setkání členů Fyzikálního oddělení JČMF pobočného spolku Praha, v Posluchárně Václava Dolejška na MFF UK, byli vyhlášeny výsledky soutěže vědeckých prací mladých fyziků o Cenu Milana Odehnala. Více o soutěži na stránce https://ipnp.cz/cfs/index.php/cena-milana-odehnala/
Foto laureátů: https://jcmf.cz/sites/default/files/Cena_Milana_Odehnala_2024_0.jpg
Zleva doprava:
  • doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D. – organitační výbor soutěže
  • Ing. Ondřej Kubů – laureát čestného uznání
  • Mgr. Josef Kadlec – laureát ceny, 3. místo
  • Ing. Kristýna Repček – laureátka ceny, 3. místo
  • Ing. Aleš Vlk – laureát ceny, 3. místo
  • Mgr. Diana Csontosová – laureátka ceny, 2. místo
  • Ing. Dávid Hovančík (v zastoupení) – laureát ceny, 2. místo
  • Mgr. Jaroslav Hofierka, Ph.D. – laureát ceny, 1. místo
  • RNDr. Jana Brotánková, Ph.D. – předsedkyně České fyzikální společnosti
VLOŽENO 22. 12. 2023
RNDr. Artem Ryabov, Ph.D. (Katedra makromolekulární fyziky MFF UK): Pohyb v makrosvětě a mikrosvětě. Předvánoční setkání členů JČMF pobočného spolku Praha 7. 12. 2023.
Záznam přednášky, při které byla předvedena série jednoduchých makroskopických fyzikálních experimentů k poznání fyzikálních zákonů platných v tajemném mikrosvětě plném chaotického tepelného pohybu. Hlavní důraz byl kladen na přeměny mezi jednotlivými formami energie na různých prostorových škálách a na nedávno objevené kolektivní jevy v dynamice mikročástic, jako jsou přetlumené koloidní solitony.
Řeč byla i o "kráčejících proteinech" v buňkách a jejich animacích jako příkladu biomolekulárních motorů, kde je nutné hledat kompromis mezi známou skutečností a názorností animace.
Odkaz na video: https://youtu.be/62PHw7s8xWU
VLOŽENO 5. 6. 2023
Předávání Ceny Martina Černohorského za rok 2023. 3. 4. 2023.
Vyhlášení laureátů Ceny Martina Černohorského za významný přínos fyzikálnímu vzdělávání pro rok 2023 v Modré posluchárně Matematického ústavu Akademie věd České republiky.
Odkaz na video: https://youtu.be/Fl8H1vJZHZA
Foto laureátů: https://jcmf.cz/sites/default/files/Cernohorskeho_cena_2023_WEB_0.jpg
Zleva doprava:
  • doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D - předsedkyně JČMF
  • prof. RNDr. Jan Novotný, CSc - žák a přítel prof. Martina Černohorského
  • doc. RNDr. Leoš Dvořák, CSc. - laureát ceny, 3. místo
  • prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. - laureát ceny, 1. místo
  • Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D. - laureát ceny, 2. místo
  • prof. RNDr. Jan Valenta, Ph.D. - předseda poroty Ceny Martina Černohorského
  • doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D. - předseda výboru Ceny Martina Černohorského
VLOŽENO 21. 10. 2024
Tříkrálová konference 2024
Ing. Miroslav Krůs, Ph.D. (Ústav Fyziky Plazmatu AV ČR): Laserové urychlování a produkce částic
V laserovém plazmovém urychlovači jsou částice urychlované na vlnách plazmatu v brázdovém poli ("wakefield acceleration"), rozvlněných laserovým paprskem. Tento fenomén umožňuje urychlovat částice mnohem intenzivněji, než to zvládnou i ty nejvýkonnější soudobé urychlovače.
Odkaz na video: https://youtu.be/wmXpRW_jKto
Ing. Jan Půček, Ph.D. (Max-Planck-Institut für Physik (Werner-Heisenberg-Institut), Garching bei München): AWAKE
Skupina AWAKE (Advanced Proton Driven Plasma Wakefield Acceleration Experiment) ve fyzikálním institutu Maxe Plancka v Garchingu u Mnichova zkoumá novou metodu urychlení částic na vysoké energie. Metoda zahrnuje vstřikování protonového paprsku do plazmy, tj. ionizovaného plynu. Na cestě protony strhávají záporně nabité plazmové elektrony, a tak generují jakousi příďovou vlnu. Pokud je paprsek elektronů injektován ve vhodném okamžiku, jsou unášeny vlnou – stejně jako surfař jedoucí na vlně. Výzkum se snaží zmenšit vzdálenost, která je nutná k urychlení částic. Tato technika je zvláště vhodná pro lineární urychlovače – a je levnější alternativou ke konceptům navrženým pro International Linear Collider (ILC) nebo Compact Linear Collider (CLIC) v CERN.
Odkaz na video: https://youtu.be/xPgw2Dg1wpc
Mgr. Martin Friák, Ph.D. (Ústav fyziky materiálů AV ČR): Quantum-mechanical studies of extended defects in magnetic materials
Odkaz na video: https://youtu.be/UIvC4Jb8be8
RNDr. Liliia Kotvytska (Katedra fyziky kondenzovaných látok, Prírodovedecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika Košice): Štúdium vlastností meď-imidazolových kovových organických štruktúr
Imidazol je cyklická organická látka a komplex jejich molekul s mědí tvoří sloučeniny, které se využívají jako katalyzátory v organické syntéze. Tyto komplexy jsou i součástí některých metalo-proteinů. Mezi metalo-proteiny patří i hemoglobin, přenašeč kyslíku a kysličníku uhličitého v červených krvinkách. Předpokládá se, že tyto komplexy by mohly být využity při léčbě nádorových onemocnění
Odkaz na video: https://youtu.be/iC9vxTNBK7w
Ing. Ivan Mohelský (Laboratoire National des Champs Magnétiques Intenses, Grenoble): Spektroskopie Landauových hladin povrchových stavů "ideálního" topologického izolátoru
Nabitá částice v magnetickém poli vykonává rotační (spirálový) pohyb. Její rotační energie je kvantována. Částice proto může obsazovat pouze některé povolené orbity, které se nazývají Landauovy hladiny. Pojmenování topologický izolátor se dnes ve fyzice pevných látek vžilo pro třídu systémů, které mají podobně jako běžné izolátory zanedbatelnou elektrickou vodivost uvnitř materiálu, zato však dokáží vést elektrický proud svým povrchem, což je dáno uspořádáním jejich tvaru – tedy topologií. První experimenty se těmito izolátory souvisely se zkoumáním tzv. Halova jevu. Zájem o typu izolátorů souvisí mimo jiné se snahami o vytvoření kvantového počítače (nikoli jen jeho logického modelu).
Odkaz na video: https://youtu.be/FpShTL2xuVU
RNDr. Vladimír Tkáč, PhD. (Katedra fyziky kondenzovaných látok, Prírodovedecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika Košice): Univerzálne anomálne správanie sa skiel pri nízkych teplotách
Odkaz na video: https://youtu.be/Si10UBJHmjM
Ing. Jakub Češka (katedra fyziky, FJFI ČVUT v Praze): Produkce kvarkonií v p+p srážkách
V částicové fyzice jsou kvarkonia mezony "bez chuti", jejichž složkami jsou těžký kvark a jeho vlastní antikvark, což z nich činí neutrální částice i vlastní antičástice. Jsou důležitými sondami kvark-gluonového plazmatu, protože jejich potlačení ve srážkách těžkých iontů poskytuje klíčové informace o vlastnostech tohoto extrémního stavu hmoty. "p+p" je zkratkové slovo pro srážky protonů, které zkoumá například experiment ATLAS Velkého hadronového urychlovače (srážeče) Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).
Odkaz na video: https://youtu.be/VyUbliQEpjw

SEDMA – Seminář pro dějiny matematiky, astronomie a informatiky

VLOŽENO 16. 4. 2024
RNDr. Václav Vopravil, (JČMF): Čísla a hry – Dominové dláždění a Padající domina. SEDMA 9. 4. 2024.
Teorie kombinatorických her je část matematiky, která studuje strategie a matematiku her bez náhody dvou hráčů s úplnou informací. Jedná se o hry, ve kterých se dva hráči střídají v tazích, nehraje v nich roli náhoda (jsou deterministické) a oba hráči znají stav hry (pozice) a množiny dostupných tahů.
Na semináři se podíváme na některé z těchto her, které lze analyzovat matematicky při optimální hře. Budeme hovořit o hře s názvem "Nadreálné číslo", "Dominové dláždění" a "Padající domina".
Odkaz na video: https://youtu.be/uwd8RnorbW8
Prezentace ke stažení: http://www.wopravil.cz/pdf/cislaahry_www.pdf
VLOŽENO 2. 4. 2024
prof. RNDr. Milan Vlach, DrSc., (MFF UK): Dvě století lineárního programovaní. SEDMA 5. 3. 2024.
Lineární programování se zabývá speciálními úlohami na vázané extrémy funkcí více proměnných, a to úlohami na extrémy lineárních funkcí vázaných podmínkami ve tvaru lineárních rovnic a nerovností.
Neustálý zájem o tento zdánlivě jednoduchý problém je dán nejen nesčetnými aplikacemi, ale také teoretickou zajímavostí a řadou dosud neřešených problémů. Je rovněž pozoruhodné, že problematika řešení úloh lineárního programování je ekvivalentní s problematikou řešení soustav lineárních nerovností a řešení maticových her ve smíšených strategiích.
V přednášce se pokusíme přiblížit poutavý vývoj této oblasti od Fourierových prací ve dvacátých letech 19. století do současnosti očima neškoleného historika.
PS: Omlouváme za technický výpadek nahrávání mezi koncem prezentace a začátkem diskuse v čase videa 01:08:41.
Odkaz na video: https://youtu.be/rim-MuWbKEk
VLOŽENO 21. 2. 2024
Mgr. Helena Durnová, Ph.D. (MU Brno): Poznámky k původu Matematické olympiády. SEDMA 6. 2. 2024.
Kdo by neznal matematickou olympiádu — soutěž, která provází děti se zájmem o matematiku již od páté třídy a pro ty nejnadanější a nejhouževnatější končí účastí na Mezinárodní matematické olympiádě, která letos oslaví 65 let. Proč se tato soutěž jmenuje "olympiáda"? Má něco společného s olympiádou sportovní? Proč a od kdy patří soutěže k matematické kultuře? V přednášce představíme některé činnosti matematiků a matematických spolků, které předcházely založení matematických olympiád v polovině 30. let 20. století. Patří mezi ně také takzvaná "c. a k. matematická olympiáda", soutěž pořádaná Časopisem pro pěstování matematiky od jeho založení v roce 1872, ale také matematické kluby, zakládané na začátku 20. století na univerzitách v USA, např. Oswaldem Veblenem.
Odkaz na video: https://youtu.be/eBw8bRgvw9A
VLOŽENO 27. 10. 2023
Dipl. inf. Roman Pipek: O teorii informace, neurovědě a digitální demenci. SEDMA 27. 6. 2023 – oslava Dokonalého dne 28. 6.
V kontextu historie tříbení názorů na to, co je informace (podle kontinentální informatiky, anglosaské 'Computer science', matematické teorie komunikace Claude Elwooda Shannona [1916-2001] a názorů otce zakladatele kybernetiky Norberta Wienera [1894-1964], s odkazem na "svatého patrona všech informatiků" Gottfrieda Wilhelma von Leibniz [1646-1716]), a poznatků současné neurovědy si ukážeme zásadní terminologický rozdíl v triádách "údaj – [des]informace – [des]interpretace" a "skutečnost – správnost – pravdivost(ní hodnota)". I to, jaký mají odraz v signálních soustavách člověka.
Objasníme si i podstatu rozdílu mezi počítáním matematickým a počítáním mozku, resp. kognitivních systémů obecně, k jehož odhalení matematika výraznou měrou přispěla, stejně jako k celému rozvoji neurovědy za posledních 30 let. A poodhalíme i roušku záhady toho, zda existují "buňky na matiku".
Dnešním dětem hrozí stále více digitální demence. Ta byla zařazena mezi psychiatrické diagnózy, před více jak deseti lety v Jižní Koreji, jedné ze zemí nejvíce zasažené žitím právě jen v kyberprostoru. Ukážeme si, co je její podstatou, a zamyslíme se i nad tím, zda je pro děti lepší hrát si na počítači anebo na počítač, i jak "100 ho ven" [z toho ven].
ERRATA: "V Americe byl šílenej test. Někdy, já teď nevím, jestli to bylo na konci minulého anebo na začátku tohoto století …" – správně: "V Americe byl šílenej test. Někdy, já teď nevím, jestli to bylo na konci předminulého anebo na začátku minulého století …"
Odkaz na video: https://youtu.be/c19xroqu5zw
VLOŽENO 23. 5. 2023
doc. Michal Žák, Ph.D. (MFF UK): Matfyz a jeho význam v historii a výzkumu meteorologie v Česku. SEDMA 11. 4. 2023.
Dějiny meteorologie ve 20. století v českých zemích jsou úzce spjaty s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Navazuji přitom na slavná jména české meteorologie v 18. a 19. století. V rámci přednášky se seznámíme s činností nejvýznamnějších osob, které se zasloužily o vývoj fyziky atmosféry. Dotkneme se i současných aktivit Katedry fyziky atmosféry, jejíž naplní je právě meteorologie a klimatologie.
Odkaz na video: https://youtu.be/Uhgumz-eI9g
Mgr. Jiří Frantál (MFF UK): Počátky funkcionálního programování. SEDMA 28. 3. 2023.
Lidstvo odedávna toužilo po myslicích strojích. Když se v polovině minulého století začaly objevovat první počítače, začala se tato odvěká touha pomalu stávat realitou. Nejdříve vsak bylo potřeba vytvořit nove programovací jazyky, které by dosazeni tohoto cíle pomohly. Postupně se tak zrodil zcela novy styl – funkcionální programovaní.
Během přednášky se podíváme na vývoj tohoto programovacího přístupu. Povíme si o vzniku prvních jazyku pro zpracováni seznamu a o tom, jaký vliv na ne mela teorie lambda kalkulu, požadavky umele inteligence a omezeni tehdejšího hardwaru, o novinkách, které přinesl LISP, o myšlence líného vyhodnocovaní, které umožnilo zpracovávat nekonečné seznamy, a samozřejmě i o vlivu Johna Backuse, který, stál u zrodu imperativního programovaní, v 70. letech přednesl radu přesvědčivých důvodů, proč je funkcionální programovaní v mnoha ohledech podstatné lepší.
Odkaz na video: https://youtu.be/C7xGdBE1W7g
VLOŽENO 15. 4. 2023
Mgr. Roman Hašek, Ph.D. (PF JČU České Budějovice): Preclíková křivka SEDMA 14. 2. 2023
Preclíková křivka, anglicky 'pretzel curve', je algebraickou křivkou čtvrtého stupně pro rovnici: (x^2-a^2)^2 + x^2y^2=ay^2(2y+3a),
a element R, jejíž tvar věrně kopíruje tvar známého pečiva. Křivka byla objevena v roce 2013 pracovníky katedry matematiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Romanem Haškem a Janem Zahradníkem jako neočekávaný výsledek počítačového řešeni problému zadaného v latinsky psané sbírce geometrických úloh "Exercitationes Geometricae" vydané v roce 1773 jezuitskou koleji u svatého Klimenta (Klementinum) v Praze, jejímž autorem je Ioannis Holfeld (1747, Poděbrady – 1814, Lvov). V přednášce bude představena zmíněna sbírka, období jejího vzniku i osoba jejího autora. Bude představen obsah sbírky a typy úloh, které jsou v ni zadané. Zevrubně bude pojednán problém číslo 35, z jehož řešeni preclíková křivka vzešla. Následně bude představena samotná křivka z hlediska svých geometrických vlastnosti. Nakonec bude pozornost věnována roli problému 35 a preclíkové křivky jako části jeho řešení, kterou sehrály při vývoji algoritmu počíta-čové algebry implementovaných v programu GeoGebra.
Odkaz na video: https://youtu.be/CiNA-yr4AvE
RNDr. Světlana Tomiczková, Ph.D. (FAV ZČU Plzeň): Mýdlové vločky a bubliny SEDMA 17. 1. 2023.
V přednášce si budeme povídat o mýdlových bublinách a plochách, které vytváří mýdlový film. Podíváme se, co má společného vedení vysokého napětí a točité schodiště. Uvidíte i ukázky minimálních ploch vytvořených z mýdlového filmu.
Odkaz na video: https://youtu.be/EWnMKC58P1M
RNDr. Petr Olšák (FIT ČVUT v Praze): Quo vadis TeX? SEDMA 25. 10. 2022.
Donald Knuth ukončil práce na TeXu před 32 lety, ale i po tomto rozhodnutí pokračovaly různé programátorské týmy ve vývoji systémů, které z TeXu vycházely. Mnohé z nich jsou dodnes součástí běžných TeXových distribucí. Neuškodí se ohlédnout zpět k některým významným historickým milníkům, které tento vývoj ovlivnily a ovlivňují dodnes včetně stručného výkladu technického pozadí. V přednášce shrneme současný stav a směry, kam se bude zřejmě vývoj TeXu a podpůrného softwaru dále ubírat. Zaměříme se se také na minulost, přítomnost a budoucnost nejznámějších TeXových výchozích souborů maker, jakými jsou LaTeX, ConTeXt a OpTeX. Upozorníme na bohužel stále užívané TeXové nástroje a postupy, které jsou z dnešního pohledu přežité a je lépe se jim vyhnout.
Odkaz na video: https://youtu.be/sCkb9otL0VI

Setkání členů Fyzikálního oddělení JČMF pobočného spolku Praha

VLOŽENO 21. 10. 2024
Mgr. Jaroslav Hofierka, Ph.D. (Fyzikálně-chemický ústav, Universita Heidelberg – Physikalisch-Chemische Institut (PCI), Fakultät für Chemie und Geowissenschaften, Universität Heidelberg): Mnohočásticová teorie interakcí pozitronu s molekulami. 89 fyzikální setkání 16. 10. 2022
Pozitrony jsou nejjednodušší formou antihmoty a mohou sloužit jako unikátní sondy hmoty, například v materiálové vědě pro ultracitlivé diagnostické studie povrchů, defektů a poréznosti, v lékařském zobrazování (PET), v astrofyzice nebo v molekulární spektroskopii. Interakce nízkoenergetických pozitronů s hmotou jsou charakterizovány silnými mnohočásticovými korelacemi, které řádově zvyšují míru anihilace. Tyto korelace také činí teoretický popis interakcí pozitronu a hmoty náročným pro standardní kvantově chemické přístupy založené na Hartree-Fockově metodě středního pole. Zatímco energie pozitronových vázaných stavů byly experimentálně stanoveny pro více než 100 molekul, přesný teoretický popis dlouho zůstával v nedohlednu. Tato přednáška se bude zabývat novou kvantově-mechanickou metodou pro popis interakcí pozitronů a molekul, která bere v úvahu mnohočásticové korelace řešením Dysonovy rovnice pro vlnovou funkci pozitronu. Použili jsme jej k výpočtu energií vázaných stavů pozitronu a parametrů anihilace pro řadu molekul. Tato metoda poskytuje výsledky s dosud nejlepší shodou s experimentálními daty, poskytuje fyzikální vhled do role korelací a může podpořit vývoj základních experimentů, technologií a aplikací založených na antihmotě.
Odkaz na video: https://youtu.be/sd6K65giczY
VLOŽENO 9. 9. 2024
Mgr. Hynek Němec, Ph.D., (Fyzikální ústav AV ČR): Terahertzové elektromagnetické záření: zdroje, detektory a využití. 88. fyzikální setkání 29. 5. 2024.
Oblast mezi mikrovlnným a infračerveným zářením patří mezi nejméně prostudovanou část elektromagnetického spektra. Spektroskopií v této oblasti přitom lze zkoumat důležité děje v látkách, mj. transport náboje, a kmity krystalové mřížky. Vzhledem k bezkontaktní povaze je metoda dobře využitelná i pro studium nanomateriálů. V přednášce se podíváme na způsoby, jak generovat a detekovat terahertzové záření; probereme děje, které lze v látkách pomocí terahertzových vln sledovat; a uvedeme přehled aktuálních aplikací terahertzového záření.
Odkaz na video: https://youtu.be/cEZMlGVZ5gw
VLOŽENO 16. 4. 2024
Ing. Jiří Červenka, Ph.D., (Fyzikální ústav AV ČR) a Mgr. Otokar Frank, Ph.D., (Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského): Nové směry výzkumu elektrochemického ukládání energie v bateriích. 87. fyzikální setkání 10. 04. 2024.
Účinné, levné a udržitelné ukládání energie je jedním ze zásadních problému současnosti. Momentálně nejvyužívanější typy lithium-iontových baterií nejsou ale ani levné, ani účinné a trpí řadou bezpečnostních rizik. V naší přednášce seznámíme posluchače se základními principy elektrochemického ukládání energie v bateriích a představíme vybrané nové systémy baterií, které mají potenciál tyto problémy překonat. Zaměříme se též na pokročilé charakterizační metody a nové materiály pro ukládání energie, kterými se na našich pracovištích zabýváme.
Odkaz na video: https://youtu.be/9PoVMau5l44
VLOŽENO 2. 4. 2024
prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc. (Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK): Jádro ve službách války – fyzikální kontext filmu Oppenheimer. 86. fyzikální setkání 13. 03. 2024.
Atomová jádra v sobě ukrývají obrovskou energii. Jak toto energii uvolnit se zjistilo právě na počátku Druhé světové války – začal závod ve vývoji jaderné bomby. V přednášce představíme dramatický příběh jaderného štěpení a nastíníme fyzikální pozadí událostí, které byly zobrazeny ve filmu Oppenheimer.
Odkaz na video: https://youtu.be/ilWWZVeDixg
VLOŽENO 3. 11. 2023
ing. Vladimír Novotný (Česká astronomická společnost) Astronomické základy a historie našeho kalendáře. Společné setkání Fyzikálního oddělení a Oddělení pro vzdělávání pražské pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků 1. 11. 2023
V přednášce si uvedeme základní astronomické cykly, na jejichž základě jsou konstruovány základní typy kalendářů – solární, lunární a lunisolární. Zmíníme příklady těchto kalendářů. Dále se seznámíme s původním římským kalendářem a s juliánskou reformou, která zavedla juliánský kalendář. Ten byl posléze doplněn o stanovení data Velikonoční neděle a pro náboženské účely je v některých zemích užívaný dodnes. Hlavním tématem přednášky pak bude zavedení současného, tj. gregoriánského kalendáře, a popis jeho odlišností od kalendáře juliánského.
Odkaz na video: https://youtu.be/zx53JVnmmcc
VLOŽENO 27. 10. 2023
dr. Václav Kuna (Geofyzikální ústav AV ČR): Globální seismologie a silná zemětřesení. 83. fyzikální setkání 11. 10. 2023
Seismické vlny jsou jedním z hlavních zdrojů informací o zemském nitru. Jejich pomocí můžeme zjistit složení i fyzikální vlastnosti vrstev hluboko pod povrchem i získat informace o tektonických procesech v zemské kůře. Přednáška nastíní hlavní principy globální seismologie – bude se zabývat zdrojem seismického vlnění, šířením vln v horninovém prostředí i metodami záznamu seismických vln na povrchu Země. Zaměříme se také na silná zemětřesení, jejich geologické příčiny i společenský dopad a budeme diskutovat, do jaké míry lze zemětřesení předvídat.
Odkaz na video: https://youtu.be/oUEKOMPqXfU
VLOŽENO 23. 5. 2023
doc. Mgr. Michal Žák, Ph.D., (Katedra fyziky atmosféry MFF UK): Města a jejich tepelné ostrovy. 82. fyzikální setkání 3. 5. 2023
Stále více lidí žije ve velkých městech, která si vlivem náhrady přírodního povrchu umělým vytvářejí s pecifické klima, jehož vlastnosti studují klimatologové už desítky let. Základním rysem modifikovaného klimatu je tzv. městský tepelný ostrov, kdy hlavně v centrálních částech měst dochází k citelnému zvyšování teploty vzduchu. S tím jsou spojeny negativní dopady na obyvatele měst, umocněné navíc probíhající změnou klimatu, a tak není divu že se těmto dopadům věnují i městští plánovači. V rámci přednášky se seznámíme jednak s příčinami a vlastnostmi tepelných ostrovů a současně se zaměříme i na možnosti jejich modelování, mitigace a možné adaptace, která je v měnícím se klimatu obzvláště důležitá.
Odkaz na video: https://youtu.be/m0U0QQqY8mU
doc. Ing. Jan Malaťák, Ph.D., (Česká zemědělská univerzita): Energetické využití biomasy a vedlejších produktů se zaměřením na termochemické procesy. 81. fyzikální setkání 12. 4. 2023
V oblastech technologií využití biomasy a vedlejších produktů pro energetické účely v současnosti rozeznáváme většinou termochemické procesy, mokré procesy a mechanicko-chemické procesy. Možnost aplikace těchto technologií záleží na stanovení fyzikálních a chemických vlastností použitých surovin a na související normativní a ekonomické legislativě. Přednáška bude zaměřena především na termochemické procesy jako je spalování, zplyňování a pyrolýza. Základem pro zvolení optimální technologie je znalost kvalitativních parametrů vstupních surovin. V praxi se většinou provádějí takzvaně hrubé palivářské rozbory, jako je obsah nehořlavé části (obsah vody / obsah popela), stanovení spalného tepla a výhřevnosti, stanovení elementární složení surovin a stanovení obsahu a průběh uvolňování prchavé hořlaviny. Po stanovení těchto vlastností pak následuje zvolení nejvhodnější termochemické metody zpracování. Novost použití těchto termochemických procesů vychází ze současné situace odklonu od fosilních paliv, kde se neustále hledají nové zdroje surovin, které svými vlastnostmi mohou přispět k dekarbonizaci české energetiky. Využívání termochemických procesů naplňuje klíčové principy strategického zaměření EU a ČR v oblastech udržitelnosti především v principech bioekonomiky, cirkulární ekonomiky a čistých energií.
Odkaz na video: https://youtu.be/ceQbYjkJwoo
VLOŽENO 15. 4. 2023
RNDr. Vladimíra Novotná, CSc. (Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.): Kapalné krystaly: historie, současnost a perspektivy dalšího výzkumu 75 fyzikální setkání 18. 5. 2022
Objev kapalných krystalů se váže k Praze. V roce 1888 si profesor na německé technické univerzitě v Praze Friedrich Rienitzer všiml zvláštního chování u derivátů cholesterolu. Fyzik Otta Lehmann poté dochází k závěru, že tento jev souvisí s unikátním uspořádáním molekul. Kapalné krystaly jako organické molekuly silně anizotropního tvaru se mohou za určitých podmínek (teplota nebo koncentrace rozpouštědla) směrově uspořádat. V závislosti na tvaru a chemickém složení molekul vzniká mnoho typů fází a díky tečení molekuly mohou rychle reagovat na vnější podmínky a přiložená pole, což se projeví ve změně optických vlastnosti. Právě elektro-optické vlastnosti se staly základem většiny aplikací. V poslední době objev feroelektrického nematika odstartoval novou etapu výzkumu, který může přispět k dalšímu rozvoji moderních nanotechnologií.
Odkaz na video: https://youtu.be/YftROLgUsw0
Doc. Ing. Michal Malinský, Ph.D. (Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK): Neutrina – poslové nové fyziky 76. fyzikální setkání 8. 6. 2022
I po téměř sedmdesáti letech intenzivního experimentálního zkoumání představují neutrina jednu z nejméně probádaných forem hmoty. V přednášce se stručně seznámíme s jejich základními vlastnostmi, způsoby jejich zkoumání a experimenty, které by v blízké budoucnosti mohly změnit některá z paradigmat, na nichž stojí dnešní Standardní model částic a jejich interakcí.
Odkaz na video: https://youtu.be/_lXkgJthgAo
Ing. Přemysl Beran, Ph.D. (Ústav jaderné fyziky AV ČR v.v.i.): ESS – jako příslovce aneb Kde? Kam? Kdy? Jak? A proč? 77. fyzikální setkání 12. 10. 2022
ESS je zkratka pro European Spallation Source, což je nový neutronový zdroj, který se v současné době staví v jihošvédském Lundu. Po svém dokončení bude jedním z nejintenzivnějších neutronových zdrojů sloužících pro vědecké účely. Na pozadí letošního 90. výročí objevení neutronu se podrobně podíváme na to, jak mohou být tyto subatomární částice užitečné pro studium našeho okolí. Ukážeme si, jak to celé funguje, proč se ESS staví a jak je v jeho stavbě zapojena Česká republika. Na praktických příkladech výzkumu z různých oborů si představíme cestu, kterou se skoro každý může stát součástí komunity neutronových uživatelů a využít toto fascinující zařízení naplno.
Odkaz na video: https://youtu.be/F5zNDGtIg_A
RNDr. Vladimír Wagner, CSc., (Ústav jaderné fyziky AV ČR v.v.i.): Současnost a budoucnost jaderné energetiky 78. fyzikální setkání 9. 11. 2022
Vývoj energetiky v posledních letech jasně ukázal, že přechod k nízkoenergetickému mixu se bez intenzivního využití jaderných zdrojů neobejde. Bez těchto zdrojů se neobejde ani Česká republika. V současné době řeší jaderná energetika čtyři důležité výzvy. První je přechod k reaktorům III. generace, druhou je nástup malých modulárních reaktorů a proniknutí jádra do decentrální energetiky, třetí je pak zvýšení jejího podílu na produkci tepla pro domácnosti i průmysl a čtvrtou přechod k reaktorům IV. generace a uzavření palivového cyklu. Evropská unie pak musí vyřešit problém se zanedbáváním tohoto oboru a s tím spojeným zaostáváním. Přednáška se pokusí o rozbor současného stavu i budoucnosti a vizí v jaderné energetice.
Odkaz na video: https://youtu.be/SmBb2xnElHo
Ing. Ondřej Kovářík, Ph.D. - doc. Ing. Jan Siegl, CSc. (FJFI ČVUT v Praze): Kazuistika zvonu Zikmund 79. fyzikální setkání 30. 11. 2022
Základní principy funkce kostelních zvonů budou demonstrovány na jednoduchém matematickém modelu největšího českého zvonu Zikmund. Bude popsáno praktické měření parametrů modelu zvonové soustavy i vlastní měření pohybu jednotlivých částí zvonu při zvonění a analýza získaných hodnot. Posluchači budou seznámeni s provedenými úpravami srdce zvonu Zikmund a s jejich vlivem na provoz zvonu. Budou popsány diagnostické metody, kterými je nyní sledován stav zvonu Zikmund.
Odkaz na video: https://youtu.be/qW9XX_j6QJs
RNDr. Petr Kabáth, Ph.D., (Astronomický ústav AV ČR v.v.i.): Výzkum exoplanet v příští dekádě 80. fyzikální setkání 15. 3. 2023
Do dnešního dne bylo objeveno přes 5000 exoplanet. O tento výsledek se zasloužili vesmírné mise CoRoT, Kepler, TESS a další se chystají. Kromě vesmírných misí je v celém procesu objevování a charakterizace exoplanet zapojeno i mnoho pozemních dalekohledů s jejich přístroji. Během semináře představím výzkum exoplanet a jeho úspěchy. Dále popíši projekty, které právě začínají fungovat a které se plánují. Na poli výzkumu exoplanet si začaly své místo hledat také české projekty, které během semináře také představím.
Odkaz na video: https://youtu.be/SWZw5q7Zy3o
X
Secure Login

This login is SSL protected

Co je OpenID?
.mojeid.cz
What is mojeID? | Create new mojeID account