Pardubická pobočka

Program:

• Úvodní slovo
  Libor Koudela
• Moderovaná beseda
  Účastnící: Josef Kubát, Pavel Drábek, Jan Kratochvíl, Dag Hrubý
  Moderuje Petra Beránková, ČRo Pardubice
• Přestávka
• Povídání o Pythagorově větě, průměrech, zlatém řezu a Fibonacciově posloupnosti, nekonečnu a o asymptotách
  Přednáší Josef Kubát
• Neformální diskuse a občerstvení

Collatzova hypotéza (1937) je na první pohled nevinná matematická hříčka s přirozenými čísly, jejíž správné řešení však dodnes trápí matematiky rekreační i profesionální. Jedná se o zdánlivě jednoduchou úlohu, jejíž jednotlivé kroky spočívají v prostém násobení a dělení lichých a sudých čísel – početních úkonech tak snadných, že výpočty zvládnou žáci již na prvním stupni základní školy.

Śrīpati (1019-1066) byl indický astronom a matematik. Je autor práce o slunečních a měsíčních zatměních, jiné práce o 105 verších o výpočtech planetárních poloh, o zatměních a přechodech planet přes sluneční disk. Siddhantasekhara je hlavní práce o astronomii v 19 kapitolách. Neúplné aritmetické pojednání o 125 verších, nazvané Ganitatilaka, je založené na díle Śrīdhary (asi 870-asi 930). My se seznámíme především se Śrīpatiho identitou, v níž se objevuje řada odmocnin. Je překvapující, na jak vysoké úrovni byla matematika v Indii v 11. století.

Koncem XIX. stol. už fyzikové věděli, že vzduch je slabě elektricky vodivý a pátrali po příčině. Objev radioaktivity hornin je ale zavedl na falešnou stopu. Počátkem XX. stol. se konaly pokusy s měřením vodivosti jednak v podzemních šachtách nebo jeskyních, na povrchu země i na Eiffelově věži. K překvapení badatelů byla ve všech třech polohách vodivost přibližně stejná. Při zatmění Slunce se vodivost vzduchu nezměnila.

Rámcový program
Letošní setkání bude věnováno především otázkám, o kterých mluví odborná i laická veřejnost v souvislosti s on-line vzděláváním a se změnami ve výuce matematiky na středních školách. Ponese se v duchu „Matematika kolem nás“
Hlavní témata:
1. Přijímací zkoušky na SŠ, maturita z matematiky a školské dokumenty
2. Gramotnostní pojetí výuky matematiky
3. Zavádění informačních a komunikačních technologií do výuky matematiky
4. Metody a podpora práce učitelů
5. Aplikace matematiky
Zájemci se mohou registrovat na adrese:

AKCE BYLA VZHLEDEM K AKTUÁLNÍ SITUACI NA ŠKOLÁCH ZRUŠENA

Zmíníme se o několika zdánlivě nesouvisejících tématech. Kromě problému uvedeného v názvu by nás mohly zajímat například některé z následujících otázek. Víte, co je to matematický paradox, které matematické tvrzení by se mělo zakázat, které iracionální číslo je nejiracionálnější na světě, která matematická teorie nepokrytě vybízí ku zboření mostu, kdo je nejvlivnější matematik na světě a proč, co je to dokonalá snídaně, jakým úskalím čelí tým inženýrů, jak odhalit nejhlubší problémy žárlivého manžela, jak správně ušít merunu, jak přeskočit kozu, a vůbec, umíte správně podvádět?

Elektronika založená na spinech, magnetických momentech částic, už několikrát ovlivnila naše životy. Po současných vysokokapacitních pevných discích a jejich předchůdcích nyní přichází magnetické RAM paměti. Čeho dalšího se můžeme dočkat v následující dekádě? Mnohé naznačují optické experimenty, které ukazují, že spintronika pronikla i do světa ultrarychlých procesů. Dávají nám tak možnost snít o spinových součástkách pracujících na terahertzových frekvencích, tisíckrát vyšších než u současných procesorů.

V přednášce se budeme věnovat rovinným grafům. Zaměříme se na reprezentace rovinných grafů pomocí dotyků kruhů v rovině.
Paul Koebe v roce 1936 dokázal, že každý rovinný graf je dotykovým grafem vhodně vybraných kruhů v rovině.
S pomocí středoškolské geometrie naznačíme, proč vždy takové reprezentace existují.
Přednáška je vhodná i pro studenty prvního ročníku univerzity a pro zájemce ze středních škol.

Dva významní francouzští matematici, fyzici a přírodovědci 18. a 19. století Georges Louis Leclerc de Buffon (1707-1788) a Joseph Louis Francois Bertrand (1822-1900) se zasloužili o nové geometrizující pojetí pravděpodobnosti. Jejich myšlenky vedly k teoriím, které se dnes uplatňují ve studiu struktury látek, stereologii, geografii, analýze obrazu. I u nás jsme na konci 19. století částečně zachytili nový trend v teorii pravděpodobnosti v díle prof. dr. Bohuslava Hostinského (1884-1951). O uplatnění geometrického pojetí pravděpodobnosti se v poslední době u nás snažil také prof. dr.

Centrum celoživotního vzdělávání – zařízení pro DVPP Pardubického kraje,
Společnost učitelů matematiky při JČMF, pobočný spolek JČMF Pardubice a Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice
pořádají ve dnech 23. 9. 2019 – 25.9. 2019
Celostátní setkání učitelů matematiky SŠ
„Jak učit matematiku na SŠ“
Setkání má dvě části. První část proběhne v pondělí dne 23. 9. v budově Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice a bude věnována:
1. Zavádění digitálních a informačních technologií do výuky matematiky

Přednáška bude věnována životu a dílu dvou vynikajících astronomů M. R. Štefánika a J. Císaře, kteří své osudy spojili s osudy svobodného Československa.

Na programu budou přednášky věnované pozoruhodnému dílu Felixe Hausdorffa i jeho pohnutému osudu (Miroslav Hušek, Ivan Netuka, Martina Bečvářová, Jiří Veselý, Antonín Slavík, Libor Koudela). Všechny přednášky budou srozumitelné i posluchačům bez hlubší znalosti Hausdorffova díla. Součástí programu bude rovněž hudební vystoupení sestávající z písní rakouského skladatele Josepha Marxe na slova Hausdorffových básní.

Fyzika 20. století přinesla dva nové pohledy na svět: kvantovou teorii a teorii relativity. Jedním z cílů moderní teoretické fyziky je sjednotit tyto teorie do jednoho celku. V oblasti mikrosvěta je posledním obecně přijímaným úspěchem standardní model elementárních částic založený na spojení speciální teorie relativity s kvantovou teorií. Standardní model umožňuje popsat elektromagnetickou, slabou a silnou interakci. Stranou zůstává gravitační interakce, jejíž mimořádně úspěšnou teorii představuje obecná teorie relativity, která se uplatňuje v astrofyzice a v kosmologii.

V přednášce ukážeme, že matematika není soubor vzorců a algoritmů, které je potřeba se naučit, ale jde o způsob poznávání světa a jeho zákonitostí.

Výbuchy jsou součástí přírodních dějů a i náš svět pravděpodobně vznikl velevýbuchem zvaným Velký třesk. Přednáška se však zaměří především na výbuchy vzniklé činností člověka. Bude se zabývat fyzikálními a chemickými zákonitostmi, které k výbuchu vedou a projevují se v jeho průběhu. Problematika objevů a technologie v oblasti výbušnin měla důležitou historickou a společenskou roli. Ovládnutí jaderné technologie, historicky počaté ve službě výbuchu, je z hlediska fyzikální problematiky zajímavé. Stalo se však v dobrém i ve zlém pro existenci a další přežití lidstva zásadní.

Konference zaměřená na výuku matematiky na všech typech středních škol se uskuteční ve dnech 19. – 21. Září 2018 v klubu ABC v Pardubicích.
Vystoupí na ní přední pedagogové z vysokých a středních škol, aby vyučující seznámili s novými trendy ve výuce matematiky. Pozornost bude věnována i přijímacím zkouškám z matematiky, společné části maturitní zkoušky z matematiky a revizi RVP pro jednotlivé typy středních škol.
Organizátoři konference: Společnost učitelů matematiky při JČMF, pobočný spolek JČMF Pardubice a CCV Pardubice.

Konference zaměřená na výuku matematiky na všech typech středních škol se uskuteční ve dnech 19. – 21. Září 2018 v klubu ABC v Pardubicích.
Vystoupí na ní přední pedagogové z vysokých a středních škol, aby vyučující seznámili s novými trendy ve výuce matematiky. Pozornost bude věnována i přijímacím zkouškám z matematiky, společné části maturitní zkoušky z matematiky a revizi RVP pro jednotlivé typy středních škol.
Organizátoři konference: Společnost učitelů matematiky při JČMF, pobočný spolek JČMF Pardubice a CCV Pardubice.

Ve čtvrtek 2. března 1978 vzlétl do vesmíru v kabině sovětské kosmické lodě Sojuz 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Československo se ten den stalo třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana.
Jak výběr a výcvik prvního evropského kosmonauta probíhal? A jak dopadl jeho osmidenní let na sovětskou orbitální stanici Saljut-6?

Přednáška se zabývá základními otázkami, které si v souvislosti s časem klade a aspoň částečně řeší fyzika.
Odkud víme, že různé přístroje ukazují stejný čas? Jak určíme časové pořadí vzdálených událostí? Jak souvisí čas s prostorem? Co dává času jeho směr od minulosti k budoucnosti? Popisují naše fyzikální teorie čas tak, jak jej prožíváme? Naráží časový vývoj na nějaké nepřekročitelné hranice?