Týden plný fyziky, matematiky, chemie, informatiky a experimentů je pořádán pro cca 180 studentů středních škol České republiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je určen přírodovědně nadaným a motivovaným studentům, kteří uvažují o studiu na přírodovědných a technických oborech vysokých škol. Hlavní náplní je seznámení s formou vědecké komunikace, demonstrace vybraných jevů pro hlubší pochopení teoreticky vykládané látky a seznámení s některými tématy vrcholného výzkumu v České republice.
V roce 2022 je akce podpořena MŠMT.
Místo konání:
různá místa v Praze a okolí, část programu FJFI ČVUT Břehová 7, Praha 1
V letošním roce byla Cena České matematické společnosti pro mladé matemati(č)ky udělena Janě Hantákové a Samuelovi J. Rothovi za práci z teorie dynamických systémů, Michalu Hrbkovi za soubor prací z algebry, Stanislavu Nagyovi za soubor prací z matematické statistiky a Lence Slavíkové za soubor prací z harmonické analýzy. Laureátům byla cena předána na Konferenci českých matematiků v Ostravě 5. dubna 2022.
Pravidelný seminář zabývající se aktualitami v odborné literatuře. Účastníci prezentují zajímavé texty, se kterými se setkali v uplynulém týdnu. Obsahem semináře je i sdílení zkušeností z proběhlých stáží, konferencí a dalších vědeckých akcí. Cílem je udržení informovanosti účastníků o probíhajícím dění a o zásadních událostech v oboru. Zaměřením je seminář určen zájemcům o aplikovanou fyziku, například o turbulentní proudění, mechaniku kontinua, modelování, experimentální verifikaci a podobně. Akce se koná každé pondělí, v případě zájmu kontaktujte pana Dr.
Právě vychází nové číslo časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. Přináší dva fyzikální články věnované Nobelovým cenám za rok 2021 (modelování změn klimatu, porozumění komplexním systémům), dva matematické články zaměřené na funkcionální rovnice a rekreační matematiku, vzpomínku na nedávno zesnulého vědce a spisovatele Johna D. Barrowa, zprávy a recenze nových knih.
Obsah PMFA 1/2022
Tomáš Halenka: Nobelova cena za fyziku pro modelování změny klimatu
Václav Janiš: Nobelova cena za fyziku 2021 – Giorgio Parisi
Antonín Slavík, Jiří Veselý: Funkcionální rovnice kdysi a dnes
Luboš Pick: O využití iracionality při hledání sedmého nebe
Jan Novotný: John D. Barrow o problému svobodné vůle
Zprávy a oznámení
Nové knihy
Jubilea
Nové číslo bude k dostání v knihovně Matematického ústavu AV ČR, Žitná 25, Praha 1, v prodejně a v eshopu nakladatelství MatfyzPress.
Starší čísla Pokroků matematiky, fyziky a astronomie jsou k dispozici na DML-CZ; v současnosti jsou zpřístupněny plné texty až do čísla 1/2021.
Śrīpati (1019-1066) byl indický astronom a matematik. Je autor práce o slunečních a měsíčních zatměních, jiné práce o 105 verších o výpočtech planetárních poloh, o zatměních a přechodech planet přes sluneční disk. Siddhantasekhara je hlavní práce o astronomii v 19 kapitolách. Neúplné aritmetické pojednání o 125 verších, nazvané Ganitatilaka, je založené na díle Śrīdhary (asi 870-asi 930). My se seznámíme především se Śrīpatiho identitou, v níž se objevuje řada odmocnin. Je překvapující, na jak vysoké úrovni byla matematika v Indii v 11. století.
Místo konání:
Posluchárna DB-B2 Dopravní fakulty Univerzity Pardubice, Studentská 95
Dne 28. března 2022 se s námi rozloučil vynikající medailér a sochař Zdeně Kolářský. Bylo mu 90 let. Poslední léta strávil v Kostelci nad Orlicí.
Kromě medaile JČMF je autorem řady dalších medailí a reliéfů, soch, např. pomníku Jana Marka Marci v Lanškrouně nebo autorem reliéfu Albertu Einsteinovi na Staroměstském nám v Praze nebo reliéfu Johanna Radona (jmenuje se po něm Radonova transformace) v Děčíně, viz odkaz níže.
Kolářského dílo najdete také v Gymnáziu Jana Keplera na Pohořelci v Praze 6.
Ve čtvrtek 17 března 2022 ukončil svou životní dráhu emeritní předseda Jednoty českých matematiků a fyziků – prof. Jaroslav Kurzweil.
Vedl Jednotu na přelomu tisíciletí, v letech 1998- 2002.
Jeho jméno zůstane navždy spojeno s metodou integrace, která je ve světě obecně nazývána Henstock-Kurzweilova.
Teorie je spojena s pojmem zobecněného Perronova integrálu.
Koncem XIX. stol. už fyzikové věděli, že vzduch je slabě elektricky vodivý a pátrali po příčině. Objev radioaktivity hornin je ale zavedl na falešnou stopu. Počátkem XX. stol. se konaly pokusy s měřením vodivosti jednak v podzemních šachtách nebo jeskyních, na povrchu země i na Eiffelově věži. K překvapení badatelů byla ve všech třech polohách vodivost přibližně stejná. Při zatmění Slunce se vodivost vzduchu nezměnila.
Místo konání:
Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta, Studentská 95, posluchárna DB-B1
Dne 14. 3. 2022 se bude opět konat Mezinárodní den matematiky. Letos má heslo Mathematics Unites (Matematika spojuje). Každá škola či jednotlivec se může připojit k oslavám tohoto dne. Více informací lze nalézt na webu https://www.idm314.org/. Kromě akcí přímo ve třídách a na univerzitách je možné se zúčastnit i online přednášek (např. v angličtině či francouzštině), více viz zde https://www.idm314.org/2022-global-event-program.html.
Katedra matematiky a didaktiky matematiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s Jednotou českých matematiků a fyziků pořádá 26. vědeckou konferenci s mezinárodní účastí EME 2022.
Cílem konference je prezentace původních výsledků vědecko-výzkumné a odborné práce v oblasti matematiky a didaktiky matematiky, zaměřené na aplikaci v primárním matematickém vzdělávání a ve vysokoškolské přípravě učitelů.
V týdnu od pondělí 7. března až do pátku 11. března 2022 proběhne na Gymnáziu Cheb týdenní soustředění mladých zájemců o přírodní vědy a matematiku ze středních škol celého Karlovarského kraje…
Příchod teorie množin vytvořené Georgem Cantorem do české matematiky nebyl vůbec jednoduchý, přestože i naše země se může pyšnit matematikem, který se ještě několik desítek let před Cantorem nekonečnými množinami a jejich vztahy zabýval, byl to Bernard Bolzano. V rámci semináře budou představeny stěžejní osobnosti české matematiky, které se o rozšíření teorie množin v českém prostředí nejvíce zasloužily. Nastíněny budou i možné vlivy poměrně pozdního začleňování teorie množin do české literatury.
V knize Patterns of Change, vydaná roku 2008 ve vydavatelství Birkhäuser Basel jsem navrhl odlišit tři druhy změn jazyka, ke kterým dochází v matematice. Jsou to reformulace (například reformulace Euklidova pátého postulátu, která usnadnila
Abstrakt:
Přednáška bude věnována historii kombinatorických struktur, zejména latinských čtverců a blokových schémat, budou však zmíněny i některé
související pojmy (např. konečné projektivní roviny a Steinerovy systémy trojic). Latinské čtverce i bloková schémata byly nejprve studovány v
souvislosti s úlohami rekreační matematiky, v období mezi světovými válkami se však začaly intenzivně využívat při návrhu statistických
experimentů.
Abstrakt:
Mezi nejběžnější problémy, které matematika pomáhá řešit, patří rozličné optimalizační úlohy. V teorii her je hledání optima navíc komplikováno zájmy dalších hráčů. Porozumění podstatě několika základních typů her přináší vysvětlení řady sil, jež ovládají živou přírodu, ekonomii i běžnou lidskou interakci. Tohoto širokého záběru teorie her lze využít k oživení výuky i popularizaci matematiky.
Abstrakt:
V přednášce se pokusíme provést přesvědčivou motivaci k zavedení skalárního součinu. Tento postup porovnáme s postupy uváděnými v běžně
používaných středoškolských učebnicích. Následně si ukážeme některé jednoduché aplikace skalárního součinu a budeme ilustrovat obecné
pozorování, že pečlivá práce při zavádění klíčového pojmu se vyplatí - následný postup v celé teorii může být efektivnější.
