Pardubická pobočka

V přednášce bude podán přehled základních problémů a metod teorie her a jejích aplikací při studiu živého svĕta, sociálního chování, jakož i v každodenním životĕ. Je určena pro studenty i vĕdecké pracovníky přírodovĕdných oborů (teoretiky i experimentátory) i nĕkterých oborů humanitních.

Život a dílo geniálního britského matematika Alana Turinga s důrazem na popis a objasnění možností výpočetního modelu, který dnes nazýváme Turingovým strojem.

Na Hegelově pojmu „špatného nekonečna“ bude ukázáno, v jakém smyslu lze Hegelovy pojmy aplikovat v oblasti matematiky, jak to učinil Hegel na případu infinitesimálního kalkulu, a posléze v oblasti pojmové analýzy vůbec. Jádrem přednášky bude postřeh, že „špatné“ („schlecht“) nekonečno, je fakticky nekonečno vzniklé pouhou „schlicht“ negací konečnosti; stejně jako v Hegelově výkladu zavádí Newton pojem nekonečně malého „pouhou“ negací konečné veličiny, aniž by dostatečně jasně vymezil, co taková veličina je a jaký má vztah k veličinám ostatním.

Zásady konstrukce gnómonicky kvalitních slunečních hodin - co vše mohou ukazovat. Rozsahem informací v mnohem predčí i nejlepší digitálky. Rekonstrukce starých hodin. Kdy má smysl je rekonstruovat k plné funkčnosti a kdy ne, takže zůstanou jen estetickou ozdobou. Rozeznávání zcela chybných číselníků hodin.

V první části přednášky si shrneme vybrané a obecně známé informace o Bohrovi. Ukážeme si však, že některé z nich – publikované, vyučované a předávané z generace na generaci - jsou zavádějící, například okolnosti vzniku tzv. kodaňské interpretace a principu komplementarity. Tuto desinterpretaci se pokusí napravit druhá část přednášky. Zaměříme se v ní na Bohrův duchovní vývoj a jeho už od mládí se formující svébytný interdisciplinární styl myšlení, jenž vyvrcholil formulací ideje komplementarity (k níž nebyly, jak se často nesprávně uvádí, potřebné Heisenbergovy relace neurčitosti).

Demografická exkurze historií českého národa z pohledu statistik, pravděpodobností a úmrtnostních tabulek od počátku 20. století s výhledem k roku 2100. Povídání o počtu obyvatel, stromech života, naději na dožití, mírách porodnosti a jediném dítěti v rodině. Kolik nás bude za 100 let a proč? A v kolika letech vlastně půjdeme do důchodu podle překvapivého ministerského návrhu?

Přednáška začne lehkým úvodem do částicové fyziky, tedy do současných představ o tom, jak mikrosvět vypadá, jak funguje a jak to poznáváme. Blíže bude představena Evropská laboratoř pro částicovou fyziku CERN, urychlovač LHC a objev Higgsova bosonu (a speciálně proč jsme trochu alergičtí na označení „božská částice‟). Zmíněny budou také příležitosti pro české techniky a firmy v CERN.

Tématem přednášky doc. Jelena bude čas, centrální vjem v prožívání života a základní pojem v chápání přírodního dění.

Teorie rovinných grafů patří mezi rodinné stříbro diskrétní matematiky – strukturální Kuratowského věta je pokládána za počátek moderní éry teorie grafů, zatímco lineární algoritmus Hopcrofta a Tarjana na rozpoznávání rovinných grafů zaujímá své pevné místo v síni slávy teoretické informatiky. Visualizace grafů svým estetickým nábojem tvoří první přirozený můstek mezi vědeckými a uměleckými aspekty matematiky. Axiomatická výstavba matematiky je založena na víře v platnost nedokazovaných základních postulátů.

Konference se koná v rámci rámci projektu z OP VK Matematika pro všechny.
Rámcový program:
1. Aktuální problémy vyučování matematice na středních školách
2. Státní maturita z matematiky
3. Poslání projektu a struktura webových stránek
4. Přednášky týkající se projektu

O vzniku orloje a jeho historii, o jeho částech, o stroji orloje a jeho skrytých krásách, o astrolábu orloje a o tom, co ukazuje.