Ladislaus Weinek a Atlas Měsíce.
Alena Šolcová (V příloze najdete text i s obrázky)
Posledních několik dní se vracím z fakulty domů za tmy a pozoruji Měsíc,
který se přibližuje k úplňku.
Vzpomínám přitom na jednoho z významných astronomů,
který podstatně přispěl k mapování Měsíce a působil v Praze 30 let
jako ředitel hvězdárny v Klementinu a profesor na univerzitě
Byl to Ladislaus (László) Weinek (13. 2. 1848 Budapešt – 1913 Praha),
Letos v únoru jsme si připomněli 170. výročí jeho narození.
Ve čtvrtek 2. března 1978 vzlétl do vesmíru v kabině sovětské kosmické lodě Sojuz 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Československo se ten den stalo třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana.
Jak výběr a výcvik prvního evropského kosmonauta probíhal? A jak dopadl jeho osmidenní let na sovětskou orbitální stanici Saljut-6?
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly, Studentská 519, Pardubice)
Přednáška dr. Lukáše Vízka (z katedry matematiky Přírodovědecké fakulty UHK) přiblíží osobnost významného českého pedagoga Josefa Úlehly (1852–1933), autora několika monografií, učebnic, článků a překladů. Pozornost zaměří na jeho matematickou a historiografickou tvorbu. Součástí setkání bude uvedení nové monografie nakladatelství Gaudeamus Univerzity Hradec Králové, která souhrnně mapuje Úlehlovy životní osudy i dílo a která je příspěvkem především k dějinám vyučování matematiky, pedagogiky a školy v českých zemích.
Místo konání:
Nová budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové, Hradecká ul. 1285, učebna S8
Zveme především studenty středních škol na 6. ročník akce „Den PÍ na FIM“. Po přednášce doc. RNDr. Pavla Pražáka, Ph.D. s názvem PÍ na fraktály nestačí bude v počítačové učebně následovat workshop Tajnosti kvadratické pod vedením Mgr. Jiřího Havigera, Ph.D., kde se bude pracovat s programy GeoGebra a Maple. Podrobný časový rozpis akce a pokyny k přihlášení naleznete na webové stránce akce.
Místo konání:
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (areál Na Soutoku), zahájení ve velké posluchárně J1, prezence ve vestibulu před posluchárnou od 12:45, úvodní přednáška od 13:15.
Snění o fairové demokracii
Paradoxy kolektivního rozhodování
S pomocí snadno pochopitelných ilustrací a drobných laických výletů do historie se pokusím ukázat podstatu problémů kolektivního rozhodování založeného na agregaci individuálních preferencí v preference společenské. Z čistě matematického hlediska lze říci, že obtíže jsou způsobeny tím, že na konečných množinách neexistují netriviální ultrafiltry.
Místo konání:
Seminář se koná v zasedací místnosti Fakulty informačních technologií
ČVUT v Praze, v budově A (A 1435) ve 14. patře, Thákurova 9, Praha 6.
Přednáška se zabývá základními otázkami, které si v souvislosti s časem klade a aspoň částečně řeší fyzika.
Odkud víme, že různé přístroje ukazují stejný čas? Jak určíme časové pořadí vzdálených událostí? Jak souvisí čas s prostorem? Co dává času jeho směr od minulosti k budoucnosti? Popisují naše fyzikální teorie čas tak, jak jej prožíváme? Naráží časový vývoj na nějaké nepřekročitelné hranice?
Místo konání:
Posluchárna UA-A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách, Studentská 519)
Obvyklé kalendáře jsou vytvářeny ve dvoudimenzionální geometrii.O možnosti produkovat kalendáře ve třídimenzionální geometrii ve formě vhodných mnohostěnů byl publikován článek Doc. Ing. Štefana Zajace, CSc. v časopise Inovační podnikání a transfer technologií ( ip & tt 1/2017, 12). Dále je tento článek uveden spolu s aktuálními přílohami pro rok 2018.
Právě vychází nové číslo časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. Obsahuje například přehledový text o moderní elektronové mikroskopii, článek ilustrující vybrané statistické pojmy na vztahu mezi počtem čápů a porodností a další zajímavé příspěvky.
Obsah PMFA 4/2017
Jan Bednár: „Chladná“ moderní elektronová mikroskopie
Martina Bečvářová, Jiří Veselý: Plimpton 322 — přelomový objev?
Jiří Dvořák: O dětech, čápech a kauzalitě
Jan Šlégr, Filip Studnička: Problém ohnuté kolejnice a kouzlo numerické matematiky
Jindřich Bečvář, Vlastimil Dlab: Bohatství pýthagorejských tvrzení včetně Pýthagorovy věty pro čtyři i více bodů v prostoru
Zdeněk Halas: Pythagoras, Pytágoras, nebo Pýthagorás?
Zprávy a oznámení
Jubilea
Nové knihy
Nové číslo bude k dostání v knihovně Matematického ústavu AV ČR, Žitná 25, Praha 1, v prodejně a v eshopu nakladatelství MatfyzPress.
Starší čísla Pokroků matematiky, fyziky a astronomie jsou k dispozici na DML-CZ; v současnosti jsou zpřístupněny plné texty až do čísla 4/2016.
Nepravidelné přednášky matematického kolokvia a seminářů konané na Fakultě aplikovaných věd ZČU v Plzni. Témata jednotlivých přednášek a kontaktní osoby:
Přednáška
Mgr. Michaly Plassové
z Katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Místo konání:
Přednáška se uskuteční ve středu 13. prosince 2017 od 15:00 hodin v posluchárně J308 v budově Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích, Jeronýmova 10.
28. března 2017 uplynulo 155 let od ustavující schůze Spolku pro volné přednášky z matematiky a fyziky založeného na Filozofické fakultě na Univerzitě v Praze. Z něho se postupně vyvinula Jednota českých (JČMF) resp. československých (JČSMF) a slovenských (JSMF) matematiků a fyziků. K tomuto výročí byl publikován níže uvedený článek Doc. Ing. Štefana Zajace, CSc.
Dnes zastávají vojenské radary řadu funkcí v letectví, v raketové technice, v lodní navigaci, ochraně vzdušného prostoru atd. Jejich rozvoj ve světě a ČR často přispívá k celkovému rozvoji radarů a vývoji nových technologií. Radary se v současné době velice intenzívně používají i v civilní oblasti, zejména v dopravě. Ve skutečnosti je civilní využití nesrovnatelně častější než ve vojenské oblasti (např. stovky milionů radarů pro automobily). V přednášce budou uvedeny některé vlastnosti šíření vln a principy některých radarových antén.
Místo konání:
Posluchárna A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích-Polabinách, Studentská 519)
Tématem letošního setkání je
MATEMATIKůV VÁNOČNÍ STROMEK.
Autor Mgr. Ladislav Dvořák z Vekých Hamrů se již druhým rokem věnuje tvorbě vánočních ozdob, majících formu matematických objektů.
Během večera bude vystaveno asi 80 takových ozdob, k nimž bude podán stručný komentář.
